Uspokojování cílových skupin

Uspokojování cílových skupin

HODNOCEN PLNN VEEJN SLUBY 1. pololet 2017 Pedkld: Petr Dvok, generln editel Vypracovala: Renata Tmov, vedouc tvaru Vzkumu a analz T OBECN METODOLOGICK POZNMKY Tento materil je vypracovn podle metodiky hodnocen plnn kol veejn sluby eskou televiz a pln integruje i standardn hodnocen plnn kol podle Zkona . 483/1991 Sb., o esk televizi a Kodexu T. Metodika byla vypracovna eskou televiz ve spoluprci s Radou T v roce 2012 a prvn vsledky byly publikovny ve zprv o innosti T za rok 2011. V roce 2013 byl projekt dle rozen a metodologie byla zpesnna. Dal dl pravy i doplnn probhaj prbn. Pokud nen u graf uvedeno jinak, reachem (zsahem) je mylen podl divk v populaci 15+, kte dan tden sledovali vysln kontinuln alespo 15 minut. Zdrojem dat je elektronick vzkum sledovanosti ATO - Nielsen Admosphere (dve ATO - Mediaresearch). Zdrojem hodnocen poad divky podle kritri spokojenosti, vnman originality a mry zaujet je denn kontinuln vzkum - DKV T. Vzkum probh na clov skupin divk ve vku 15+. Vstupy z trackingu T jsou reprezentativn pro populaci 18+. Prezentovan hodnoty odpovdaj celkovmu koeficientu pro dan indiktor na stupnici 0 % - 100 %. Ten je vypotn z prmru odpovd na kle 1: rozhodn souhlasm a 4: rozhodn nesouhlasm. Pouze v tabulce na stran 64 a 65 je namsto indiktoru pouit prost souet odpovd 1: rozhodn + 2: spe souhlasm, tzv. top2box. srpen 2017 2 OBSAH VOD 4 A. PLNN OBECNCH CL CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie CL 2 Podpora vzdlanosti a vzdlvn CL 3 Stimulace kreativity a kvality v kultue CL 4 Prezentace esk republiky, region a komunit CL 5 Pibliovn svta obanm esk republiky CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti 9 26 29 33 37 40 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL (RQI) 51 C. USPOKOJOVN POTEB DIVCKCH SKUPIN 63

PLOHY 67 srpen 2017 3 VOD srpen 2017 4 VOD DVODY PRO REALIZACI PROJEKTU Dvody, pro kter esk televize a Rada T systematicky sleduj rove a mru naplovn veejn sluby, kterou m T zajiovat, lze shrnout do nsledujcch bod: Zkon o esk televizi a Kodex esk televize definuj celou adu obecnch i konkrtnch poadavk na televizn vysln veejn sluby. Zrove je vyadovno pravideln sledovn mry naplovn tchto poadavk. Evropsk zem s dlouholetou tradic mdi veejn sluby napklad Velk Britnie i Nizozem ji adu let monitoruj naplovn princip veejn sluby. esk televize je od roku 2011 na poli men veejn hodnoty (public value) velmi aktivn a j pijat principy se prosazuj i v evropskm mtku. T bude nadle podporovat smyslupln rozvoj men a hodnocen veejn sluby. Vstupy z men a hodnocen slou k realizaci dohledu Rady T nad plnnm kol veejn sluby eskou televiz. Na intern rovni poskytuje hodnocen zptnou vazbu pro sestavovn programu, pro lep a efektivnj zen i kvalitnj kontrolu proces v rmci esk televize. srpen 2017 5 VOD PRINCIPY HODNOCEN Hodnocen je realizovno pomoc t metodickch pstup, vzjemn odlinch typem zjiovanch indiktor plnn veejn sluby: 1. indiktory vychzejc z mitelnho chovn a postoj veejnosti; 2. indiktory vychzejc z expertnho posouzen plnn zsad definovanch Kodexem T; 3. indiktory vychzejc z tzv. tvrdch dat, nap. z databze odvyslanch poad. Plnn kol veejn sluby T je pitom hodnoceno ze t hl, tj. podle: I. mry naplovn mezinrodn uznvanch obecnch cl stanovench pro mdia veejn sluby, modifikovanch pro podmnky T, podle konkrtnch zsad definovanch Zkonem o T a Kodexem T; II. vvoje zkladnch ukazatel charakterizujcch rove vysln veejn sluby, tj. podle zsahu, kvality a dopadu vysln (tzv. Metodiky RQI); III. mry uspokojovn poteb rznch divckch skupin, jeho sledovn vyaduje Kodex

T. srpen 2017 6 VOD TYPY INDIKTOR A DAT Zkladnm stavebnm kamenem vech hodnocen jsou indiktory. Pouvme ti typy indiktor, kter se vzjemn odliuj typem dat, kter vyuvaj: I. Indiktory vychzejc z mitelnho chovn divk a mitelnch postoj veejnosti: Elektronick men sledovanosti ATO (peoplemetry) vzkum sledovanosti TV; Monitoring novch mdi sledovanost kanl on-line, sledovanost webovho archivu; Denn kontinuln vzkum (DKV) dlouhodob intern vzkum T, modifikovan pro poteby men veejn hodnoty; Trackingov vzkum (TRA) pravideln vzkum s plron periodicitou. II. Indiktory vychzejc z expertnho posouzen plnn zsad definovanch Kodexem T: Expertn posouzen kvalitativn odborn rozbory a posudky orientovan na rzn oblasti vysln T (napklad skladbu programu v rmci jednotlivch programovch typ); Obsahov analza speciln ppad expertnho posouzen, zamen na rzn programov typy, napklad na zpravodajsk, publicistick a diskusn poady. III. Indiktory vychzejc z tzv. tvrdch dat: srpen 2017 Databze odvyslanch poad (AOP). Poznmka: Vechny sledovan indiktory vychzej ze zdroj uvedench na nsledujcm list. 7 VOD PEHLED ZDROJ INDIKTOR A DAT POUITCH PRO HODNOCEN I. Intern zdroje dat Denn kontinuln vzkum T (DKV) panel 1 000 respondent Databze odvyslanch poad T (AOP) 39 774 poad v 1-6/2017* On-line tracking T (OLT) 3 792 respondent za 1-6/2017

II. Extern dodavatel a zdroje dat 1 ATO - Nielsen Admosphere - Elektronick men sledovanosti (peoplemetry) panel 1 850 domcnost Kantar TNS (dve TNS AISA) - Semestrln trackingov vzkum 2 min. 1 000 respondent/vlnu MediaTenor - Analza zpravodajskch poad T 18 763 pspvk za 1-6/2017 - Komparativn analza zpravodajstv TV Nova, FTV Prima a eskho rozhlasu 34 168 pspvk za 1-6/2017 - Srovnvac analza zpravodajskch poad Udlosti T, Zeit im Bild ORF a Wiadomoci TVP 5 607 pspvk za 1-4/2017 PhDr. Tom Trampota, PhD. PhDr. Tereza Klabkov Rbov, PhD. - Expertn posouzen zpravodajstv T odbornky z NYU Prague a FSV UK 3 2 tmata za 1-6/2017 NetMonitor - vzkum nvtvnosti internetu v esk

republice zadvan sdruenm SPIR 4 - srpen 2017 * bez reklam a elovch poad 1) Ploha 1 2) Ploha 2 3) Ploha 3 4) Ploha 4 8 A. PLNN OBECNCH CL CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie srpen 2017 9 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroje: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T, DKV T Prmrn tdenn zsah (reach) zpravodajskch, aktuln-publicistickch a diskusnch poad (ATO) Vnman schopnost T pedvat pravdiv obraz skutenosti (TRA) Vnman schopnost T pomoci porozumt svtu, ve kterm ijeme (TRA) Vnman rozmanitost nzor prezentovanch ve vysln (TRA) Vnman objektivita, vestrannost a vyvenost informac (TRA) 49% 48% 48% 58% 56% 55% 57% 59% 58% 67% 66% 64%

63% 61% 60% 80% 79% 79% Spokojenost se zpravodajskmi, aktuln-publicistickmi a diskusnmi poady (DKV) Originalita zpravodajskch, aktuln-publicistickch a diskusnch poad (DKV) Zaujet zpravodajskmi, aktuln-publicistickmi a diskusnmi poady (DKV) 2015 srpen 2017 2016 55% 59% 49% 60% 63% 62% 1. pololet 2017 10 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroje: Tracking T 1. POLOLET 2017: VNMN DVRYHODNOSTI, OBJEKTIVITY A VYVENOSTI T MEZI PZNIVCI POLITICKCH SUBJEKT Z RZNCH ST POLITICKHO SPEKTRA 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% esk televize je dvryhodn (TRA) Informace pedkldan T divkm jsou objektivn a vyven (TRA) Ve zpravodajskch a publicistickch poadech T je dvn dostaten prostor nzorm odbornk (TRA) Zastoupen odbornk s rozdlnmi nzory na jednotliv tmata je ve vysln T vyven (TRA) 63% 65% 62% 60% 61% 58% 68% 72% 68% 61% 62% 60%

obecn populace 18+ sympatizanti stran SOUASN VLDN KOALICE (SSD + ANO + KDU-SL) sympatizanti VECH OSTATNCH stran* srpen 2017 *sympatizanti vech ostatnch stran vetn neparlamentnchPoznmka: Obecn plat, e prmr vsledk za populaci sniuj lid, kte nepreferuj dn politick subjekt. Ti nejsou v grafu samostatn prezentovni. 11 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: Tracking T 1. POLOLET 2017: NEJDVRYHODNJ HLAVN ZPRAVODAJSK POAD Udlosti Televizn noviny Zprvy FTV Prima Nae zprvy 80% 63% 63% 66% 66% 62% 66% 62% 60% 60% 40% 24% 20% 20%17% 21% 16% 20% 18%

17% 17% 18% 16% 18% 16% 12% 0% podzim 2013 srpen 2017 jaro 2014 podzim 2014 jaro 2015 podzim 2015 jaro 2016 19% 15% 0.04 0.04 podzim 2016 jaro 2017 12 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: MediaTenor 1. POLOLET 2017: PODL SEDMI NEJASTJI ZMIOVANCH POLITICKCH SUBJEKT NA POLITICKM ZPRAVODAJSTV A TN MEDIALIZACE SUBJEKT V HLAVNCH ZPRAVODAJSKCH POADECH Podl na politickm zpravodajstv v % 40%42%42% 40% 37% Udlosti Televizn noviny Zprvy FTV Prima

4% 3% 2% 2% 2% 2% 2% 3% ODS TOP 09 KSM STAN 0% SSD ANO KDU-SL -8 -12 -13 -11 -13 -14 -15 -6 -3 -8 -3 -3 -6 -10 -10 -11 -15 -2 -3 -7 -7 -6 svit-NK SPD

3 3 -3 1% 1% 0% 6% 6% 5% 5% 0% 8% 8% 8% 6% 0% 10% 8% 8% 9% 10% 0% 20% 0% 27%27%30%29% 30% 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 Hlavn zprvy (Ro) 0% 50% 0 -5 0 -6 0 -7 -10

0 -9 -15 -20 Tn medializace v procentnch bodech (hodnoty pedstavuj rozdl mezi podlem pozitivnch a negativnch vpovd) srpen 2017 13 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: MediaTenor 1. POLOLET 2017: VYVENOST ZPRAVODAJSKCH PSPVK Poad nrov specifikace poadu Poet zkoumanch pspvk Poet pspvk s nlezem k posouzen vyvenosti Podl zcela vyvench pspvk Udlosti veobecn zpravodajstv 300 5 98,3% Udlosti v regionech Praha regionln zpravodajstv 68 2 97,1%

Udlosti v regionech Brno regionln zpravodajstv 66 4 93,9% Udlosti v regionech Ostrava regionln zpravodajstv 66 2 97,0% srpen 2017 14 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 Koment 1/2 Prmrn tdenn zsah celku zpravodajskch, aktuln-publicistickch a diskusnch poad inil v 1. pololet letonho roku 48 %, byl tedy na stejn rovni jako v roce 2016. Spokojenost divk s tmito poady zstala beze zmny (79 %), k velmi mrnmu poklesu dolo u indexu mry zaujet (62 %). Index originality poad se skokov snil o 10 procentnch bod na hodnotu 49 %. Podobn jev sledujeme i u dalch typ poad a u rznch nr (vce viz koment na stran 59). Indiktory vychzejc z trackingovho vzkumu vykazuj oproti roku 2016 pokles o 1-2 procentn body, nejedn se tedy o statisticky vznamn zmny. esk televize se tmito trendy zabv a je pipravena je na zklad analzy eit. Poad Udlosti dlouhodob vnm jako nejdvryhodnj hlavn zpravodajskou relaci vrazn vtina dospl populace R, v prvnm pololet to bylo 62 %. Televizn noviny oznailo jako nejdvryhodnj 15 % a Zprvy FTV Prima 19 % divk. Do dotazovn byla na podzim 2016 nov zaazena i hlavn zpravodajsk relace TV Barrandov Nae zprvy (4 %). Podl pspvk ze zahrani na zpravodajstv esk televize byl v prvnm pololet tohoto roku 36 %, co bylo v porovnn s dalmi eskmi televizemi nejvce. srpen 2017 15 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 Koment 2/2 Sympatizanti jak vldnch, tak opozinch politickch stran a hnut vnmaj v prmru eskou televizi jako dvryhodnou instituci (celkov hodnota indexu 63 %), kter pedkld divkm objektivn a vyven informace (60 %). Vrazn pozitivn je hodnocen prostor, kter T ve vysln vnuje odbornkm, a jejich nzorov vyvenost. Sympatizanti vldnch stran hodnot eskou televizi v jednotlivch ohledech o nco pozitivnji ne pznivci opozinch a neparlamentnch stran. Podl jednotlivch politickch subjekt na politickm zpravodajstv byl v prvnm pololet 2017 velmi podobn jako u jinch sledovanch mdi. Nelze tedy tvrdit, e by zpravodajstv

T bylo v porovnn s jinmi vznamnmi mdii mn vyven i dokonce jednostrann a elov podporujc vybran politick uskupen. esk televize v porovnn s dalmi hlavnmi zpravodajskmi relacemi vykazuje jak kumulativn, tak i u vtiny jednotlivch politickch uskupen nejni rozdly mezi pozitivnmi a negativnmi vpovmi (tzv. tn medializace), co svd o celkov vysok me vyvenosti zpravodajstv T. Obsahov analza proveden na reprezentativnm vzorku 500 pspvk ukzala, e prmrn podl zcela vyvench pspvk v poadech Udlosti a Udlosti v regionech dosahuje hodnot mezi 97 a 98 procenty, co je stejn vsledek jako v roce 2016. srpen 2017 16 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie HODNOCEN PREZENTACE VYBRANCH UDLOST V RELACI UDLOSTI T PhDr. Tom Trampota, PhD. (New York University Prague) a PhDr. Tereza Klabkov Rbov, PhD. (Institut komunikanch studi a urnalistiky Fakulty socilnch vd Univerzity Karlovy) zpracovali pro eskou televizi kvalitativn analzu* prezentace dvou vznamnch tmat, kter rezonovala mdii v prvnm pololet roku 2017. Analyzovny byly vhradn pspvky odvyslan v danm obdob ve zpravodajsk relaci Udlosti esk televize. Pedmtem posouzen bylo zpracovn nsledujcch tmat: VLKA V SRII VLDN KRIZE V R Na nsledujcch stranch prezentujeme hlavn zvry analz v nezmnn a nekomentovan podob. Kompletn analzy tvo samostatnou plohou tohoto dokumentu. srpen 2017 * Zkladn popis metodiky je obsaen v Ploze . 3 17 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: PhDr. Tom Trampota, PhD. a PhDr. Tereza Klabkov Rbov, PhD. 1. POLOLET 2017: HODNOCEN PREZENTACE VYBRANCH UDLOST V RELACI UDLOSTI T VLKA V SRII (1/2) Tematick agenda, vizualizace tmatu a informan nasycen jsou srovnateln se standardy zahraninch televiznch stanic veejn sluby (BBC, ARD, RF, RTBF). Silnou konkurenn vhodou esk televize je s stlch zahraninch zpravodaj, dky kter T rychle reaguje na aktuln dn (nap. okamit reakce na americk raketov tok).

K vizualizaci tmatu byly nejastji uity obrazy zniench mst a vbuch, zrannch civilist vetn dt, jednajcch politik a vojensk techniky. Pomrn asto se objevovaly tak satelitn zbry zasaench oblast. esk televize ve svm zpravodajstv opakovan uv techniku split screen, kter in televizn naraci plastitj a divcky atraktivnj. Nejastji uvanmi tematickmi rmci bylo utrpen civilnho obyvatelstva, tok chemickmi zbranmi, zahranin-politick jednn o een krize a tak esk pomoc Srii. srpen 2017 Zkoumno bylo celkem 54 pspvk z obdob od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 18 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: PhDr. Tom Trampota, PhD. a PhDr. Tereza Klabkov Rbov, PhD. 1. POLOLET 2017: HODNOCEN PREZENTACE VYBRANCH UDLOST V RELACI UDLOSTI T VLKA V SRII (2/2) Tematick rmcovn se vrazn promnilo potkem dubna v souvislosti s chemickm tokem pipisovanm Asadovu reimu a nslednou vojenskou reakc USA. Po nm je vrazn poslena tematizace politick polarizace USA versus Rusko. Uit jazykov oznaen pro vojensk konflikt v Srii a jednotliv zainteresovan strany nejsou pekvapiv ani nevhodn, naopak jsou v rmci diskurzu pedvdateln a bn. Avak nkter lze oznait za stereotypn a za kli (napklad obrat o 180 stup). Uvanou slovn zsobu lze oznait za odpovdajc; stylov i tematicky adekvtn a neutrln, nikterak citov zabarvenou. Relativn asto se objevuj prostedky modalizace vyjadujc nutnost, nejistotu, promluvovou distanci od eenho, zpochybnn pravdivosti, nutnosti, relnosti atd., kter jsou typickm prvkem narace o vlench konfliktech obecn, asto signalizujc distanci a odstup mdia. srpen 2017 Zkoumno bylo celkem 54 pspvk z obdob od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017

19 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: PhDr. Tom Trampota, PhD. a PhDr. Tereza Klabkov Rbov, PhD. 1. POLOLET 2017: HODNOCEN PREZENTACE VYBRANCH UDLOST V RELACI UDLOSTI T VLDN KRIZE V R (1/3) esk televize se vnovala tmatu vldn krize v poadu Udlosti od jejho propuknut 2. kvtna velmi rozshle (tma asto obshlo polovinu relace) a kontinuln. Naplovala tak jednu ze zsadnch funkc mdia veejn sluby - informovat obany R o zsadnch politickch djch ve spolenosti. Intenzitou pokryt tmatu, informanm nasycenm a alokac redaktor vnujcch se tmatu zastvala esk televize bhem vldn krize bezkonkurenn postaven mezi vyslacmi mdii. Pi informovn o vldn krizi T dbala na objektivizaci vpovd poskytovnm prostoru k vyjden se vem hlavnm aktrm politick krize; pokud se o nkom hovoilo, bylo mu pot (zpravidla) udleno slovo. Naprost vtina pspvk napluje normu neutrality a redaktoi a modertoi si volenmi jazykovmi prostedky zachovvaj odstup. Uit slovn zsoba je z vtiny neutrln, vcn, nikterak pekvapiv, z hlediska jazyka vyven a objektivn; pspvky jsou informativn, shrnujc; pomrn hodn se pinen informace v rmci jednotlivch relac opakuj. srpen 2017 Zkoumno bylo celkem 78 pspvk z obdob od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 20 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: PhDr. Tom Trampota, PhD. a PhDr. Tereza Klabkov Rbov, PhD. 1. POLOLET 2017: HODNOCEN PREZENTACE VYBRANCH UDLOST V RELACI UDLOSTI T VLDN KRIZE V R (2/3) Tematick rmce vldn krize se promuj. Nejsilnjm tematickm zarmovnm byly procesn otzka odvoln ministra financ a postoj prezidenta Zemana, konflikt mezi Zemanem a Sobotkou, nahrvky a kauzy ministra Babie, hledn novho ministra/ministryn. Vizualizace vldn krize vyuv neutrlnch bezpznakovch zobrazen, zpravidla politik promlouvajcch v synchronu, jednajcch politik, politik bhem tiskov konference. Vizualizace

nepinej pekvapiv, neoekvan zobrazen. Zbry nkterho z aktr vldn krize s vrazn negativnmi konotacemi, ppadn dehonestujc i zesmujc, absentuj. V nkterch ppadech esk televize sah k duplicit vizulnho a auditivnho kdu, m dochz ke zdraznn informace (zpravidla vyjden politika/politiky) a zrove k informan redundanci. Dochz k jazykovmu zvznamovn nkterch fakt, informac i daj, a to zejmna za pomoci zapojen klovho slova, orienttoru, kter vede k doucmu chpn vpovdi, k vypchnut toho, co mluv povauje za podstatn. srpen 2017 Zkoumno bylo celkem 78 pspvk z obdob od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 21 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: PhDr. Tom Trampota, PhD. a PhDr. Tereza Klabkov Rbov, PhD. 1. POLOLET 2017: HODNOCEN PREZENTACE VYBRANCH UDLOST V RELACI UDLOSTI T VLDN KRIZE V R (3/3) Opakovan se objevuje oznaen pan Babi evokujc jist odstup a mon sarkasmus, zatmco s jinmi jmny se pan + pjmen neobjevuje. esk televize db na odkazovn informac a vrok k patinm zdrojm. asto se objevuj jazykov uvozen typu: podle nj, pr, dajn, zejm, podle svch slov, podle vlastnch slov. srpen 2017 Zkoumno bylo celkem 78 pspvk z obdob od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 22 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie KOMPARATIVN ANALZA ZPRAVODAJSKCH POAD Spolenost MediaTenor pipravila na jae 2017 pro eskou televizi komparativn analzu hlavnch zpravodajskch relac esk, rakousk a polsk televize veejn sluby. Analza sledovala nsledujc poady:

Udlosti T Zeit im Bild ORF Wiadomosci - TVP Na nsledujcch dvou stranch i v tomto ppad prezentujeme hlavn zvry analz v nezmnn a nekomentovan podob. Kompletn analzy tvo samostatnou plohou tohoto dokumentu. srpen 2017 23 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: MediaTenor KOMPARATIVN ANALZA POAD UDLOSTI T, ZEIT IM BILD ORF A WIADOMOCI TVP HLAVN ZVRY (1/2) Analytick data ukazuj, e i pes odlinosti a specifika (stop relac, vztahy se sousednmi stty atd.) lze tvrdit, e Udlosti T jsou svoj povahou, tematickm zamenm, informovnm o zahrani a EU vrazn ble rakousk relaci ZiB ORF ne relaci Wiadomoci TVP, v jejm obsahu se na prvn pohled promt politick filozofie a vliv vldn strany PiS. Stop del Udlosti vnovaly mezi sledovanmi relacemi zpravodajstv ze zahrani absolutn nejvt prostor (tm 28 hodin) a informovaly o svt nejvariabilnji, co se te potu rznch tmat a lokalit. Podl zahraninch zprv tvoil 33 % dlky Udlost, 53 % obsahu Zeit im Bild a 44 % stope relace Wiadomoci. Statistiky rozloen domcho a regionlnho zpravodajstv ukazovaly jednak podobnost Udlost s Zeit im Bild (regionm vnovaly Udlosti 51 %, ZiB 46 % stope zprv z domova), jednak odlinost polsk relace zamen na zahrani a EU v zk vazb na domc politickou situaci. Tematickou kategorii sttn sprva, kter byla nejastji zobrazovna ve vech tech sledovanch relacch, v Udlostech nsledovala hospodsk politika, v Zeit im Bild stranick politika, v poadu Wiadomoci spoleensk jevy. srpen 2017 24 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 1 - Zvyovn informovanosti, udrovn a rozvoj obansk spolenosti a demokracie Zdroj: MediaTenor

KOMPARATIVN ANALZA POAD UDLOSTI T, ZEIT IM BILD ORF A WIADOMOCI TVP HLAVN ZVRY (2/2) MEDILN UDLOSTI Udlosti T nejdle a zrove nejrznorodji prezentovaly teroristick toky islamist a Brexit. Pro rakousk Zeit im Bild byla mediln udlost slo jedna uprchlick krize, na kterou se zamily i polsk Wiadomoci TVP (ty o krizi dve informovaly vjimen, aktulnji ji spojovaly s vldn kritikou Evropsk komise a Evropsk rady). TMATA A TEMATICK VARIABILITA Spolenm jmenovatelem trojice zkoumanch relac bylo informovn o sttn sprv, konkrtn o prezidentech a prezidentskch volbch v tematicky podobnch Udlostech a Zeit im Bild a o vld v poadu Wiadomoci. Udlosti vykazovaly pedevm dky del stopi nejvy hodnoty tematick variability. Polsk zpravodajstv bylo zameno na mezinrodn udlosti a Evropskou unii, pedevm na jej instituce a volbu Donalda Tuska pedsedou Evropsk rady. LOKALITY A ZEMN VARIABILITA esk televize v Udlostech na nejirm prostoru referovala o dn v regionech R 51 %. V tomto smru byla srovnateln s regionlnm profilem relace ORF (46 %) a vrazn odlin od zpravodajstv TVP 20 %. Stop zahraninho zpravodajstv v Udlostech byla 27 hodin a 56 minut (33 % celkov dlky), v relaci Zeit im Bild ORF 16 hodin a 36 minut (53 %), v polskm poadu Wiadomoci 25 hodin a 40 minut (44 %). Dky del stopi relace prezentovaly Udlosti zprvy ze zahrani nejdle a nejvariabilnji. srpen 2017 25 A. PLNN OBECNCH CL CL 2 Podpora vzdlanosti a vzdlvn srpen 2017 26 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 2 Podpora vzdlanosti a vzdlvn Zdroje: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T, AOP T, DKV T 16% 15% 18% Prmrn tdenn zsah (reach) vzdlvacch a osvtovch poad (ATO) 67% 69% 67% 62% 64% 62% Vnman pnos T ke vzdlanosti divk (TRA) Vnman pnos T k prvnmu vdom oban R (TRA) 0% Podl jazykovch kurz na vysln - T1, T2 a T art (AOP) 0% 0% 1% Podl jazykovch kurz pro dti na vech dtskch poadech (AOP) 1% 1% 14%

16% 16% Podl titulkovanch poad nebo poad v dvojjazynm reimu na vysln - T1, T2, T art (AOP) Podl titulkovanch poad pro dti nebo poad v dvojjazynm reimu na vech dtskch poadech (AOP) Spokojenost se vzdlvacmi a osvtovmi poady (DKV) Originalita vzdlvacch a osvtovch poad (DKV) Zaujet vzdlvacmi a osvtovmi poady (DKV) 2015 srpen 2017 2016 2% 2% 2% 82% 82% 81% 72% 75% 69% 76% 77% 78% 1. pololet 2017 27 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 2 Koment Prmrn tdenn zsah divk vzdlvacmi a osvtovmi poady vzrostl za prvn polovinu roku 2017 o 3 procentn body na 18 %. Mezi spn patily zejmna cyklick vzdlvac poady na dtskm kanlu T :D, napklad Bankovkovi nebo Blzniv laborka, ale tak nov zbavn-vzdlvac poad Tajemstv tla, uveden na T1. Mrn pokles na rove roku 2015 zaznamenaly indexy zjiovan trackingovm vzkumem, tedy vnman pnos T ke vzdlanosti divk a pnos k jejich prvnmu vdom. Celkov spokojenost divk a zaujet vzdlvacmi a osvtovmi poady zstvaj dlouhodob stabiln (spokojenost v prvn polovin roku 2017 inila 81 %, mra zaujet se vyplhala na rove 78 %). I v ppad vzdlvacch a osvtovch titul jsme zaznamenali pokles vnman originality poad, a to o 6 p.b. na hladinu 69 % . Podl poad v pvodnm znn s titulky nebo poad vyslanch v tzv. dulnm (dvojjazynm) mdu na kanlech T1, T2 a T art zstal stejn jako v roce 2016 (16 %). Jazykov kurzy byly smovny vhradn na dti, na T :D byl spn napklad cyklus Strek Tonton, vnovan vuce zklad francouztiny. srpen 2017 28 A. PLNN OBECNCH CL CL 3 Stimulace kreativity a kvality v kultue srpen 2017

29 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 3 Stimulace kreativity a kvality v kultue Zdroje: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 73% 72% 71% Prmrn tdenn zsah (reach) 60% 62% 60% 70% 72% 70% 73% 73% 71% ; ; 60% 60% 59% 57% 58% 57% 56% 59% 57% ; ;

; 51% 54% 53% ; 67% 69% 69% 67% 68% 66% ; ; ; 2015 srpen 2017 2016 1. pololet 2017 30 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 3 Stimulace kreativity a kvality v kultue Zdroje: Tracking T, AOP T, DKV T Spokojenost s pokrytm pikovch domcch a zahraninch sportovnch akc (TRA) Vnman inovativnost esk televize (TRA) Podl poad rozvjejcch kulturn identitu nrodnostnch a etnickch menin - T1 a T2 (AOP) Podl poad s duchovn a nboenskou tmatikou - T1 a T2 (AOP) 3% 3% 3% 3% 2% 3% 61% 60% 59% 73% 72% 72% Spokojenost s ; 67% 68%

61% 71% 71% 71% 82% 82% 82% ; 2015 srpen 2017 2016 1. pololet 2017 31 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 3 Koment Prmrn tdenn zsah kulturnch nr v irokm slova smyslu (definovanch dle Kodexu T) inil 71 %, co je oproti roku 2016 mrn pokles o 1 p.b. Kvalitativn ukazatele dennho kontinulnho vzkumu, tedy spokojenost a mra zaujet, jsou dlouhodob stabiln (82 %, respektive 71 %). Opt sledujeme pokles u indexu originality, v ppad kulturnch poad o 7 p.b. na rove 61 %. Jednm z dvod me bt del dobu stabiln programov nabdka a tedy i mal podl novch poad v jednotlivch programovch oknech. Indexy kulturnch indiktor zjiovanch trackingovm vzkumem napklad schopnost T podncovat kulturn-spoleensk aktivity divk, vnmn vedoucho postaven T v oblasti kulturnch poad, vnman pnos T k nboensk toleranci i inovativnost vykazuj oproti roku 2016 vtinou nevrazn pokles v rozsahu 1-2 p.b. Mrn nrst podlu na celku vysln zaznamenaly poady s duchovn a nboenskou tmatikou, konkrtn ze 2 % na 3 %. srpen 2017 32 A. PLNN OBECNCH CL CL 4 Prezentace esk republiky, region a komunit srpen 2017 33 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 4 Prezentace esk republiky, region a komunit Zdroje: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T, AOP T, DKV T 11% 10% 10% Prmrn tdenn zsah (reach) regionlnch poad (ATO)

57% 58% 57% Vnmn T jako instituce pispvajc k dobrm vztahm ve spolenosti (TRA) 64% 66% 66% Mra spokojenosti s prostorem pro prezentaci nrodnostnch a etnickch menin ve vysln (TRA) Podl regionlnho vysln na celkovm vyslacm ase T1 (AOP) 3% 3% 3% 82% 82% 81% Spokojenost s regionlnmi poady (DKV) 61% 62% Originalita regionlnch poad (DKV) 49% Zaujet regionlnmi poady (DKV) 2015 srpen 2017 2016 64% 69% 60% 1. pololet 2017 34 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 4 Prezentace esk republiky, region a komunit Zdroje: AOP T PODL JEDNOTLIVCH STUDI NA VYSLN T JAKO CELKU, T1 A T2 TS Brno 0% 10% 20% 30% TS Ostrava 40%

50% TS Praha 60% 2015 9% 9% 82% 2016 9% 9% 82% 1. pololet 2017 9% 9% 82% 0% 10% 2015 13% 2016 14% 1. pololet 2017 14% 0% 10% 20% 30% 40% 50%

12% 100% 70% 80% 90% 100% 70% 80% 90% 100% 76% 30% 40% 50% 60% 2015 12% 14% 74% 2016 12% 13% 75% 1. pololet 2017 12% srpen 2017 90% 74% 10%

16% 80% 75% 12% 20% 60% 70% 72% 35 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 4 Koment Podl regionlnho vysln na celkov vyslac ploe T1 je dlouhodob stabiln a in 2,6 %. Prmrn tdenn zsah divk regionlnmi poady zstal beze zmny na hladin 10 %. Spokojenost s regionlnmi poady je tak stabiln na rovni 81 % (oproti rokm 2015 a 2016 registrujeme bytek 1 p.b.), u vnman originality a mry zaujet dolo k vraznmu poklesu o 13, respektive 9 p.b. Kumulovan podl brnnskho a ostravskho studia na vyslac ploe T1 i T2 tradin vrazn pekrauje zkonem poadovanch 20 % (u T1 inil v prvnm pololet 24 %, u T2 dokonce 28 %). Vrazn je zejmna nrst podlu ostravskho studia na vysln T2 (+3 p.b.) srpen 2017 36 A. PLNN OBECNCH CL CL 5 Pibliovn svta obanm esk republiky srpen 2017 37 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 5 Pibliovn svta obanm esk republiky Zdroje: ATO Nielsen Admosphere, AOP T, DKV T 0% 10% 20% 30% 40%

50% 60% 70% 80% 90% 100% 52% Prmrn tdenn zsah (reach) pevzatch poad (ATO) 51% 50% 90% Podl evropsk tvorby (vetn domc) na vech poadech T (AOP) 89% 90% 81% Spokojenost s pevzatmi poady (DKV) 80% 81% 69% Originalita pevzatch poad (DKV) 69% 63% 71% Zaujet pevzatmi poady (DKV) 72% 73% 2015 srpen 2017 2016 1. pololet 2017 38 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 5 Koment Pevzat, tedy zahranin poady vyslan eskou televiz oslovuj dlouhodob piblin polovinu televizn populace. Prmrn tdenn zsah v 1. pololet 2017 inil pesn 50 %. Kvalitativn indiktory zjiovan pomoc dennho kontinulnho vzkumu vykazuj oproti roku 2016 pohyby: index spokojenosti s pevzatmi poady (81 %) a mra zaujet (73 %) vzrostly o 1 p.b., vnman mra originality se vak i v tomto ppad snila, tentokrt o 6 p.b. na hladinu 63 %.

Evropsk tvorba (vetn tvorby domc) se v prvnm pololet roku 2017 podlela na vech odvyslanch poadech z 90 %. Hodnota je dlouhodob stabiln. srpen 2017 39 A. PLNN OBECNCH CL CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti srpen 2017 40 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti Zdroje: Tracking T 57% Vnmn vedoucho postaven T pi zavdn novch technologi pro sledovn programu (TRA) 59% 58% 61% Vnmn T jako poskytovatele zbavnho nebo uitenho obsahu prostednictvm internetovch strnek a aplikac pro mobiln zazen (TRA) 64% 63% 72% Vnmn T jako poskytovatele zbavnho nebo uitenho obsahu prostednictvm internetovho archivu iVysln (TRA) 74% 72% 2015 srpen 2017 2016 1. pololet 2017 41 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti Zdroj: NetMonitor PRMRN POET UNIKTNCH UIVATEL WEBOVCH STRNEK ZA MSC 0 500,000 1,000,000 1,500,000

2,000,000 2,500,000 1,668,046 1,752,328 www.ceskatelevize.cz 2,113,611 556,325 404,917 484,003 www.ivysilani.cz 573,391 557,386 www.ct24.cz 760,749 376,771 488,492 562,773 www.ctsport.cz decko.ceskatelevize.cz 179,599 182,122 179,665 2015 srpen 2017 2016 1. pololet 2017 42 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Koment Do trackingovho vzkumu byly od podzimu 2015 na doporuen odbornk z FSV UK zaazeny specifick otzky tkajc se zavdn novch technologi inspirovan britskou BBC. Nejlpe je hodnoceno vnmn T jako poskytovatele zbavnho nebo uitenho obsahu prostednictvm internetovho archivu iVysln (hodnota indexu 72 %, meziron mrn pokles o 2 p.b.) Vechny hlavn weby esk televize zaznamenaly v 1. pololet 2017 viditeln nrst nvtvnosti, kter je vak z sti zpsoben zmnou metodiky, k n dolo v ervenci 2016. Data za prvn pololet roku 2016 nezahrnovala pstupy z mobilnch zazen, ty se ve statistikch

objevily a ve druh polovin roku. Pestoe men mobilnch zazen probhalo ji dve, a od ervence 2016 je v rmci NetMonitoru publikovn jeden souhrnn daj o relnch uivatelch za vechny platformy (PC, smartphony, tablety). Kmenov web esk televize www.ceskatelevize.cz tedy zaznamenal proti loskmu roku vznamn nrst, a to konkrtn o 21 %. Nejsilnjmi msci byly leden (2,4 milin relnch uivatel) a kvten (2,2 milin RU). Nejvraznj nrst mezi naimi weby zaznamenal web T24 o 36 %. Zde byl rekordnm mscem leden s vce ne devti sty tisci relnmi uivateli za msc. Nejslabm mscem byl naopak erven s 620 tisci uivateli. srpen 2017 43 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Koment Nvtvnost webu T sport narostla o vce ne 15 %, akoli losk rok byl na vznamn sportovn udlosti bohat. I v tomto ppad za nrstem stoj zmna metodiky. Nejsilnjm mscem byl kvten, a to zejmna dky MS v hokeji s vce ne 850 tisci uivateli. Druhm nejsilnjm mscem byl nor, kdy mimo jin probhalo MS v biatlonu. Vysokou ivou sledovanost na webu vykazovalo zejmna MS v hokeji. Nejsledovanjm byl zpas esko vcarsko ze 16. 5. 2017. Stream na webu sledovalo iv 57 tisc divk. Nejsledovanjm biatlonovm penosem byl vytrvalostn zvod en na 15 km z 15. 2. 2017, kter iv streamovalo 43 tisc divk. Jedin men web T, kter nezaznamenal nrst, je web Dka decko.ceskatelevize.cz. Zde jsou poty nvtvnk za posledn men obdob prakticky shodn. Nejsilnjm mscem letonho roku byl duben, a to dky tradin spnmu Velikononmu kalendi. V dubnu dtsk web navtvilo vce ne 200 tisc relnch uivatel. srpen 2017 44 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti Zdroj: Gemius, ATO Nielsen Admosphere PKLADY SLEDOVANOSTI PREMIROVCH TELEVIZNCH POAD NA INTERNETU Nzev poadu etnci z Luhaovic

Teorie tygra Svt pod hlavou Labyrint II. Trpaslk Bohma Spravedlnost Modr krev Doktoi Ndra Non recepn Provedu! Pijma srpen 2017 Kanl iv v TV (000) Odloen v TV 7 dn (000) Na internetu 30 dn (000) Pspvek odloen sledovanosti k iv v TV T1 T1 T1 T1 T1 T1 T1 T2 T2 T2 T2 T2 1 561 1 214 1 023 991 862 852 672 416 231 155 120 117 130 105 121

130 113 93 120 43 16 14 12 7 50 38 67 62 72 44 66 14 12 18 12 17 12% 12% 18% 19% 21% 16% 28% 14% 12% 21% 20% 21% 45 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Koment Pro eskou televizi je dleit tak zptn vazba tkajc se sledovanosti poad na internetu a odloen sledovanosti v televizi. Mezi nejspnj poady na webu esk televize patily v prvnch esti mscch roku 2017 v tomto ohledu serily. Jednotliv dky trilogie Spravedlnost si pehrlo na internetu prmrn 66 tisc divk z clov skupiny 4+ a odloen v televizi pak dalch 120 tisc divk (celkem tedy 186 tisc). K iv sledovanosti v TV tak dky tomu pibylo dalch 28 % divk. Internetov divky tak zaujal seril Labyrint II., jeho dly v prmru zhldlo 62 tisc divk. Dalch 130 tisc divk sledovalo epizody odloen v televizi. Celkovch 192 tisc divk znamen naven reln sledovanosti o dalch 19 %.

estidln satirick seril Trpaslk prmrn na webu sledovalo 72 tisc divk a v televizi odloen dalch 113 tisc, celkem tedy 185 tisc (naven iv televizn sledovanosti o 21 %). Vznamnou internetovou sledovanost mly i nkter projekty vyslan na stanici T2, poad Ndra sledovalo na webu 18 tisc divk 4+ a odloen v televizi dalch 14 tisc divk (celkem 32 tisc; nrst sledovanosti 21 %). srpen 2017 46 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti Zdroj: On-line tracking CELKOV HODNOCEN VYBRANCH INTERNETOVCH STRNEK T UIVATELI 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 78% www.ivysilani.cz 79% 77% 69% www.ct24.cz 74% 74% 75% www.ctsport.cz

77% 77% 2015 srpen 2017 2016 1. pololet 2017 47 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti Zdroj: On-line tracking 1. POLOLET 2017: HODNOCEN RZNCH ASPEKT VYBRANCH INTERNETOVCH STRNEK T UIVATELI 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 79% Informan hodnota strnky 78% 81% 80% Grafick proveden strnky 78% 78% 81% Pehlednost strnky, orientace na strnce 76% 79%

www.ivysilani.cz srpen 2017 www.ct24.cz www.ctsport.cz 48 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Poskytovn vdobytk novch technologi veejnosti Zdroj: On-line tracking NET PROMOTER SCORE VYBRANCH INTERNETOVCH STRNEK T (INDEX LOAJALITY DIVK NA STUPNICI -100; +100) -100 -80 -60 -40 -20 0 20 40 60 80 100 61 www.ivysilani.cz 66 62 28 www.ct24.cz 40 42 43 www.ctsport.cz 51 52 2015 srpen 2017

2016 1. pololet 2017 49 A. PLNN OBECNCH CL OBECN CL 6 Koment Od roku 2015 bylo do men plnn veejn sluby eskou televiz na doporuen FSV UK a po vzoru BBC nov zaazeno tak hodnocen spokojenosti s internetovm obsahem poskytovanm T, tzv. online tracking. Hodnocen se tk web www.ivysilani.cz, www.ct24.cz a www.ctsport.cz. Hodnocen web ct24.cz a ctsport.cz zstalo v prvnm pololet beze zmny (74 %, respektive 77 %), u ivysilani.cz index indiktoru poklesl o 2 p.b. na 77 %. Pro srovnn, posledn dostupn daj hodnocen digitlnch slueb BBC z jara 2015, kter bylo realizovno stejnou metodikou, m hodnotu 66 %. Vrazn nadprmrn jsou hodnoceny i jednotliv aspekty internetovch strnek T, tedy jejich informan hodnota, grafick proveden a pehlednost i orientace na strnce. Jednotliv indexy byly u vech sledovanch web i u vech kritri vdy vy ne 75 %. Vbec nejlpe nvtvnci hodnotili informan hodnotu strnky u ctsport.cz (81 %). Tzv. NET PROMOTER SCORE (NPS), neboli mra loajality nvtvnk na stupnici -100; +100, je stle nejvy u ivysilani.cz, by na jae 2017 dolo k poklesu hodnoty o 4 body. Aktuln skre in +62, podobn jako v roce 2015. U web ct24.cz a ctsport.cz se potvrdil stoupajc trend a NPS doshlo na nejvy hodnoty od zatku men v roce 2015 (+42, respektive +52 bod). Vechny hodnoty jsou vrazn nadprmrn; loajalitu nvtvnk k uvedenm webovm strnkm lze interpretovat jako mimodn vysokou. * Poznmka: Indiktor NPS vychz z mezinrodn uznvan definice: Rozdl procentnho zastoupen tch, kte na otzku: Nakolik je pravdpodobn, e byste doporuil/a zhldnut tto webov strnky znmmu nebo kolegovi? 0 znamen, e byste strnku rozhodn nedoporuil/a 10 znamen, e byste strnku urit doporuil/a odpovdli 9 a 10 (loajln) a tch, kte odpovdli 0 nebo 6 (neloajln klienti). Hodnoty okolo 30 bod jsou povaovny za prmrn, hodnoty nad 50 vykazuj velmi nadprmrnou hodnotu loajality. srpen 2017 50 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL (RQI) CELEK A KANLY T srpen 2017 51 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI RQI ESK TELEVIZE JAKO CELEK Zdroje: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T, AOP T, DKV T INDIKTORY ZSAHU A KVALITY PRO T JAKO CELEK 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Spokojenost s poady T (Q, DKV) 68% 65% 63% 67% 69% 73% 63% 66% 57% 61% 60% 59% Dvryhodnost T (Q, TRA) Podl vlastn tvorby na celku vysln T (Q, AOP)* Originalita poad T (Q, DKV) Inovativnost T (Q, TRA) 39% 38% 41% 40% 42% 37% Podl premir na celku vysln T (Q, AOP) Nkter z kanl T jako hlavn kanl divka (Q, TRA) 60% 60% 59% Mra uspokojovn vkusu a zjm konkrtnho divka (Q, TRA) srpen 2017 90% 100% 77% 76% 76%

81% 81% 81% Prmrn tdenn zsah (reach) T v populaci (R, ATO) 2015 80% 2016 1. pololet 2017 * V roce 2017 dolo ke zmn metodiky - penosy ze zahrani byly zaazeny mezi vlastn tvorbu. 52 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI RQI ESK TELEVIZE JAKO CELEK Zdroje: Tracking T, DKV T INDIKTORY DOPADU PRO T JAKO CELEK 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 69% Vnman schopnost T nauit divky nemu novmu (I, TRA) 72% 70% 67% Mra zaujet poady T (I, DKV) 69% 68%

44% Mra diskus o poadech T v rodin a mezi pteli (I, TRA) 39% 39% 2015 srpen 2017 2016 1. pololet 2017 53 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI RQI KANLY T - PEHLED Zdroj: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T, AOP T, DKV T T celkem T1 T2 T 24 T sport T :D* T art** pol. 2016 1. pol. 2016 1. pol. 2016 1. pol. 2016 1. pol. 2016 1. pol. 2016 1. pol. 2016 1.2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017 Zsah (reach) 15+ 76% 76% 65% 63% 40% 40% 26%

26% 26% 25% 13% 14% 6% 6% --- --- --- --- --- --- --- --- --- --- 50% 52% --- --- 31% 30% 16% 15% 4% 4% 4%

4% 4% 4% --- --- 1% 1% --- --- --- --- --- --- --- --- --- --- 27% 31% --- --- Spokojenost 81% 81% 81% 81% 83% 83% 79%

79% 83% 84% 79% 81% 83% 84% Originalita 66% 57% 64% 54% 77% 69% 58% 48% 65% 57% 62% 64% 72% 65% Zaujet 69% 68% 67% 65% 79%

80% 63% 64% 64% 65% 64% 70% 76% 78% Hlavn kanl 42% 37% 24% 19% 4% 4% 6% 7% 7% 6% 1% 0% 0% 0% Podl premir 38% 41% 28% 33%

23% 22% 69% 75% 53% 56% 17% 19% 21% 21% Zsah (reach) 4-12 let Podl (share) 15+ Podl (share) 4-12 let * daje za asov sek 6.00 6.00, kdy T :D vysl ** daje za asov sek 20.00 6.00, kdy T art vysl srpen 2017 54 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI RQI NRY - PEHLED 1. pol. 2017 Dtsk poady 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017 Sportovn poady Nboensk poady 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017

Vzdlvac poady Dokumentrn poady 2016 1. pol. 2017 Hudebn poady 2016 1. pol. 2017 Zbavn poady 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017 Dramatick poady Publicistick poady 2016 1. pol. 2017 2016 Zpravodajsk poady Zdroj: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T, AOP T, DKV T Zsah (reach 15+) 43% 42% 22% 25% 60% 57% 42% 42% Spokojenost 79% 79% 81% 80% 79% 80% 82% 82% 84% 83% 83% 84% 82% 81% 81% 81% 83% 83% 79% 81% Originalita 56% 45% 70% 61% 63% 57% 72% 61% 74% 70% 80% 70% 75% 69% 74% 70% 60% 51% 60% 60% Zaujet 59% 59% 75% 73% 67% 66% 76% 72% 78% 78% 83% 83% 77% 78% 81% 82% 60% 60% 64% 68% Hlavn kanl T 64% 64% 63% 61% Podl premir 77% 79% 27% 31% 13% 13% 26% 29% 18% 20% 11% 13% 44% 45% 29% 25% 58% 60% 16% 17%

Podl vl. tvorby 99% 99% 100% 99% 24% 23% 94% 96% 78% 74% 42% 48% 83% 76% 97% 98% 59% 89%* 35% 33% srpen 2017 x x 27% 24% 4% x 3% x 36% 38% 15% 18% 52% 49% 46% 45% 1% x 1% x 27% 26% 34% 30% 60% 60% 36% 28% 55 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI RQI KANLY - PRMRN PODL (SHARE) NA CELODENNM VYSLN Zdroj: ATO Nielsen Admosphere Skupina 15+ 2008 2009 2010 2011 2012 2013

2014 2015 2016 1. pol. 2017 T1 21,18% 19,14% 17,28% 15,88% 16,36% 16,69% 15,21% 15,87% 16,27% 15,24% T2 7,58% 6,06% 5,69% 3,66% 4,17% 4,06% 4,36% 4,54% 4,46% 4,39% T24 1,37% 2,00% 3,40% 4,53% 5,22% 5,52% 4,34% 4,22% 3,99% 3,96%

T sport 0,90% 1,37% 2,48% 3,57% 4,41% 3,16% 4,37% 4,09% 4,46% 4,08% T :D --- --- --- --- --- 0,36% 1,32% 1,36% 1,40% 1,56% T art --- --- --- --- --- 0,05%

0,27% 0,34% 0,38% 0,36% T celkem Skupina 4+ 31,02% 28,57% 28,85% 27,64% 30,16% 29,84% 29,86% 30,42% 30,96% 29,59% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 1. pol. 2017 T1 21,01% 19,03% 17,23% 15,70% 15,93% 16,15% 14,67% 15,30% 15,72% 14,68% T2 7,41% 5,88% 5,54% 3,50% 4,20% 4,16% 4,19% 4,35% 4,29%

4,23% T24 1,31% 1,91% 3,24% 4,28% 4,94% 5,21% 4,08% 3,97% 3,77% 3,75% T sport 0,88% 1,33% 2,43% 3,49% 4,30% 3,07% 4,25% 4,00% 4,38% 3,99% T :D --- --- --- ---

--- 0,64% 2,35% 2,45% 2,57% 2,78% T art --- --- --- --- --- 0,05% 0,27% 0,33% 0,37% 0,36% T celkem srpen 2017 30,60% 28,15% 28,43% 26,98% 29,38% 29,29% 29,81% 30,41% 31,09% 29,80% 56 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI RQI KANLY PRMRN PODL (SHARE) V PRIME TIME (19.00 22.00) Zdroj: ATO Nielsen Admosphere Skupina 15+ 2008 2009 2010 2011 2012 2013

2014 2015 2016 1. pol. 2017 T1 22,88% 21,40% 19,31% 18,11% 18,29% 19,26% 17,16% 18,19% 19,39% 17,35% T2 5,70% 4,96% 5,03% 3,08% 3,51% 3,82% 4,18% 4,31% 4,05% 4,17% T24 0,79% 0,92% 1,69% 2,27% 3,00% 3,17% 2,57% 2,51% 2,37% 2,28%

T sport 0,71% 1,13% 2,17% 3,10% 3,84% 2,69% 3,68% 3,18% 3,59% 2,74% T :D --- --- --- --- --- 0,15% 0,57% 0,50% 0,50% 0,70% T art --- --- --- --- ---

0,08% 0,42% 0,53% 0,59% 0,62% T celkem Skupina 4+ 30,08% 28,40% 28,20% 26,56% 28,64% 29,16% 28,59% 29,21% 30,48% 27,86% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 1. pol. 2017 T1 22,44% 21,03% 18,92% 17,55% 17,71% 18,71% 16,77% 17,78% 18,96% 16,90% T2 5,67% 4,86% 4,88% 2,96% 3,49% 4,02% 4,03% 4,15%

3,91% 4,03% T24 0,76% 0,89% 1,64% 2,17% 2,86% 3,02% 2,45% 2,39% 2,26% 2,19% T sport 0,69% 1,10% 2,13% 3,04% 3,76% 2,63% 3,63% 3,15% 3,57% 2,71% T :D --- --- --- ---

--- 0,28% 1,04% 0,91% 0,92% 1,28% T art --- --- --- --- --- 0,08% 0,44% 0,53% 0,59% 0,65% T celkem srpen 2017 29,56% 27,88% 27,56% 25,73% 27,82% 28,74% 28,34% 28,93% 30,21% 27,76% 57 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI RQI MEZINRODN SROVNN VKONNOSTI TELEVIZ VEEJN SLUBY Zdroj: EBU Pod prmrem, ale rostouc 10 Nad prmrem a rostouc 5

4.8 4.3 1.1 Zmna 2006 vs. 2016 0 0.0 -0.1 -0.8 -1.5 -1.0 -2.7 0.0 1.1 -0.2 -0.5 -4.9 -5 -5.0 -6.6 -10 -6.9 -8.4 -10.7 -12.5 -13.8 -13.8 -15 -14.0 -17.2 -20.3 -20 Pod prmrem a klesajc Nad prmrem, ale klesajc -25 5 10

15 20 25 30 35 Prmrn podl na trhu v roce 2016: 30,5 % Prmrn zmna mezi lety 2006 a 2016 : - 5,4 p.b. ed znaky: Data chybj nebo nelze udlat pm srovnn kvli zmnm v metodologii. 40 45 50 zkratka ARD/ZDF BBC CT DR ERR FTV NPO NRK ORF RAI RTBF RTE RTP RTR RTS RTVE RTVS SRG RSI SRG RTS SRG SRF SVT TRT TVP VRT YLE stt Nmecko Velk Britnie esk republika

Dnsko Estonsko Francie Nizozem Norsko Rakousko Itlie Belgie Irsko Portugalsko Rusko Srbsko panlsko Slovensko vcarsko vcarsko vcarsko vdsko Turecko Polsko Belgie Finsko Podl na trhu 2016 (%) srpen 2017 58 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI Celek T, kanly T a nry - Koment (1/4) Celkov prmrn zsah T v populaci 15+ v prvnm pololet roku 2017 doshl 76 %, co je stejn hodnota jako v roce 2016. Zsah esk televize tak dlouhodob pevyuje napklad hodnotu, kterou si pro zsah vlastnmi kanly stanovila britsk BBC (70 %). Hodnocen poad T z hlediska kvalitativnch parametr spokojenosti a zaujet je stabiln a prakticky na stejn rovni jako v minulm roce. Celkov index spokojenosti s poady T inil 81 %, mra zaujet poady doshla hladiny 68 %. V prvnm pololet roku 2017 dolo k poklesu vnman originality poad na vech kanlech T, s vjimkou dtskho kanlu T:D. Nejvy pokles byl zaznamenn na hlavnm kanlu T1. Ni originalitu zaznamenaly v porovnn s rokem 2016 i premirov poady vlastn tvorby v PT. Dvodem poklesu me bt i usazen programovho schmatu a nr v jednotlivch programovch oknech. Vznamn pokles vnman originality jsme zaznamenali i u komern ch stanic, dvodem jsou mimo jin stle se opakujc typy poad v jednotlivch nrech, ale i absence novch formt na svtovm medilnm trhu. Podl vlastn tvorby na celku vysln T v 1. polovin roku 2017 zaznamenal vznamn nrst na hodnotu 73 % (+4 p.b.). Nejvy skok sledujeme na kanlech T sport, T1 a T2. U T sport za nrstem stoj zmna metodiky, kdy pm penosy ze zahrani, na kterch participuje esk televize, jsou nov vykazovny jako vlastn tvorba.

Vzrostl i podl premir na celku vysln, v prvnm pololet inil 41 % (+3 p.b.). Nrst se tk zejmna kanl T1 a T24. Z hlediska nr je dlouhodob nejvy podl premir u zpravodajskch poadu (79 %), meziron dolo k naven u publicistickch, dokumentrnch a dtskch poad. srpen 2017 59 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI Celek T, kanly T a nry - Koment (2/4) Index inovativnosti zaznamenal v prvnm pololet mrn, ale statisticky nevznamn pokles na hodnotu 59 %. Index vnman schopnosti T nauit divky nemu novmu v prvnm pololet roku 2017 klesl o 2 p.b. na 70 %. Index dvryhodnosti esk televize se tak mrn snil, ve srovnn s rokem 2016 o 2. p.b. na hodnotu 63 %. S poklesem dvryhodnosti se potkaj i ostatn veejnoprvn televize v Evrop. I pes tento zaznamenan meziron pokles 71 % respondent souhlas nebo spe souhlas s vrokem, e T je dvryhodn. Stabiln vysok je i hodnocen relace Udlosti, kterou 62 % respondent povauje za nejdvryhodnj zpravodajskou relaci v zemi. Nejlepch hodnocen v kvalitativnch parametrech dosahuj tradin kanly T2 a T art. 37 % respondent nadle oznauje nkter z kanl esk televize jako svj hlavn televizn kanl. K poklesu dolo pouze u kanlu T1, co me souviset s mrnm poklesem podlu na sledovanosti v hlavnm vyslacm ase. srpen 2017 60 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI Celek T, kanly T a nry - Koment (3/4) esk televize jako celek doshla v 1. polovin roku 2017 podlu na sledovanosti 29,59 %, dolo tedy k mrnmu poklesu na rove roku 2014. Me za nj zejmna kanl T1 (podl na sledovanosti 15,24 %). Piny spatujeme hlavn ve zvyujc se konkurenci na trhu souvisejc s dlouhodob narstajcmi investicemi komernch stanic do vlastn tvorby. V 1. pololet roku 2017 se nrst vlastnch premir tkal zejmna hlavnho kanlu FTV Prima. Vkon kanlu T2 je stabiln a v prvn polovin roku inil 4,39 %. T24 mla v prvnm pololet 2017 podl na divcch 3,96 %, co je prakticky toton vsledek s loskm rokem. tyiadvactka bodovala pedevm v kvtnu v dob vldn krize, kdy doshla

celodennho podlu 5,09 %. Jednalo se pitom o nejvy msn maximum od zatku roku 2014. I pes absenci vznamn sportovn udlosti v 1. pololet roku 2017 a zvyujc se konkurenci na poli sportovnch kanl zstv podl T sport na sledovanosti stabiln, v prvnm pololet inil 4,08 %. Kanl T :D nadle navyuje podl na sledovanosti a posiluje tak svou pozici ldra u dtskho divka. Podl Dka ve skupin 4-12 let inil v prvn polovin tohoto roku 30,94 %, podl vech kanl T u dtskho publika dokonce 40,32 %. Zaznamenali jsme tak nrst kvalitativnch parametr u dtskho kanlu, index spokojenosti se zvil na hodnotu 81 %, zaujet na 70 % a originality na 64 %. srpen 2017 61 B. VVOJ ZKLADNCH UKAZATEL - RQI Celek T, kanly T a nry - Koment (4/4) V hlavnm vyslacm ase (prime time) dolo v 1. pololet 2017 k poklesu celkovho podlu T na sledovanosti na hodnotu 27,86 %. Za zmnou stoj pedevm T1; vkon hlavnho kanlu poklesl o 2 p.b. na hodnotu 17,35 %. Pinou je ji zmnn zvyujc se konkurence v pvodn tvorb a zejm i zaazen nkterch alternativnjch titul do hlavnho asu (napklad serilu Svt pod hlavou). Pokles v prime-time nastal i u kanlu T sport, zde vak jde o periodick jev souvisejc s absenc nkterch velkch sportovnho udlost v lichch letech (pedevm MS nebo ME v kopan). U kanl T2, T24 and T art jsme v hlavnm ase nezaregistrovali vznamnj zmny. srpen 2017 62 C. USPOKOJOVN POTEB DIVCKCH SKUPIN srpen 2017 63 C. USPOKOJOVN POTEB DIVCKCH SKUPIN CS5: Dal sociodemografick a divck skupiny Zdroj: ATO Nielsen Admosphere, Tracking T ZSAH VYSLN A SOUHLAS S VROKY V JEDNOTLIVCH CLOVCH SKUPINCH T nabz dostatek Prmrn tdenn zsah poad, kter odpovdaj T pin i poady, kter vysln T v jednotlivch

komern stanice mmu vkusu a mm skupinch nevyslaj.* zjmm.* 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017 Populace 18+ 77% 77% 65% 65% 78% 72% Mui 77% 76% 63% 64% 78% 74% eny 78% 78% 68% 67%

78% 71% 18-24 let 39% 34% 53% 55% 67% 66% 25-34 let 57% 57% 56% 59% 77% 68% 35-44 let 78% 78% 71% 71% 82% 75% 45-54 let 85% 85% 64% 67% 80%

80% 55-64 let 88% 89% 71% 62% 79% 70% 65 nebo vce let 92% 92% 71% 72% 77% 70% Zkladn 68% 68% 64% 63% 72% 63% Stedokolsk bez maturity 81% 80% 65% 67% 75%

68% Stedokolsk s maturitou 76% 76% 68% 66% 81% 75% Vysokokolsk 78% 80% 63% 63% 82% 78% srpen 2017 * TOP2BOX: Souet odpovd ROZHODN + SPE SOUHLASM 64 C. USPOKOJOVN POTEB DIVCKCH SKUPIN CS4: Nboensk a etnick skupiny Zdroj: Tracking T SOUHLAS S VROKY V JEDNOTLIVCH CLOVCH SKUPINCH T nabz dostatek poad, kter odpovdaj mmu vkusu a mm zjmm.* Vysln T jako celek pispv k nboensk toleranci.* T dv ve svm Vysln T jako vysln dostaten celek pispv k prostor pro nrodnostn a

prezentaci kultury a etnick toleranci.* ivota nr. a etn. menin v R.* 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017 2016 1. pol. 2017 Populace 18+ (n2016=2 030, n2017=1 022) 65% 65% 49% 48% 60% 59% 67% 68% Divci, kte se hls k ve, bez ohledu na crkev i nboensk smr 70% 68% 65% 63% --- ---

--- --- Lid, pro kter jsou dleit nboensk poady 79% 78% 76% 76% --- --- --- --- Pslunci nrodnostnch menin** 74% 73% --- --- 70% 72% 77% 77% Lid, pro kter jsou dleit poady pro nrodnostn a etnick meniny 76% 75% --- --- 76% 74% 78%

79% (n2016=435, n2017=267) (n2016=139, n2017=68) (n2016=45, n2017=49) (n2016=131, n2017=142) (+) spotno ze slouench vln: 2016 = podzim 2015 + jaro 2016 + podzim 2016 resp. 2017 = jaro 2016 + podzim 2016 + jaro 2017 srpen 2017 * TOP2BOX: Souet odpovd ROZHODN + SPE SOUHLASM ** vzhledem k nzkmu potu respondent jsou hodnoty pouze indikativn 65 C. USPOKOJOVN POTEB DIVCKCH SKUPIN Koment Prmrn tdenn zsah esk televize v jednotlivch sledovanch clovch skupinch doshl v 1. pololet 2017 podobnch hodnot jako v roce 2016. I nadle plat, e: mezi zsahem mu a en nen vznamn rozdl; mra zsahu roste linern s vkem (ze 34 % v CS 18-24 let a na 92 % v CS 65+); zsah je vznamn ni mezi divky se zkladnm vzdlnm. V porovnn s rokem 2016 v dospl populaci celkov nedolo ke zmn mry souhlasu s vrokem T nabz dostatek poad, kter odpovdaj mmu vkusu a mm zjmm. Nicmn k pomrn vznamnmu poklesu, kter byl kompenzovn mladmi kategoriemi, dolo ve vkov skupin 5564 let. O 6 p.b. klesla celkov mra souhlasu s vrokem T pin i poady, kter komern stanice nevyslaj. Propad zaznamenvme nap vemi clovmi skupinami, vjimkou jsou jen nejmlad divci ve vku 18-24 let a divci stednho vku, tedy 45-54 let. Ve vnmn vrok u specifickch divckch skupin (nboensk, etnick) jsme ve srovnn s rokem 2016 nezaznamenali dn vznamn zmny. srpen 2017 66 PLOHY

srpen 2017 67 PLOHA 1 (1/3) PROFIL SPOLUPRACUJCCH DODAVATEL MediaTenor MediaTenor je ve stedoevropskm prostoru jedinou vzkumnou spolenost specializujc se vhradn na analzu obsahu mdi. MediaTenor psob na eskm trhu od roku 1996, pvodn jako sdruen InnoVatio Media. Spolenost s eskmi vlastnky je zapojena do mezinrodn asociace kancel Media Tenor International. Mezinrodn asociace je dlouhodobm knowledge partnerem OECD. Zkladem nabdky spolenosti je analza mediln publicity, na kterou navazuje monitoring mdi, monitoring a analzy socilnch st a diskusnch fr a komunikan poradenstv. Analytick a konzultan servis spolenosti MediaTenor vyuv irok kla veejnch i privtnch subjekt. S eskou televiz spolupracuje spolenost MediaTenor na dlouhodob bzi. NetMonitor Rozshl vzkumn projekt, jeho clem je poskytnout informace o nvtvnosti internetu a sociodemografickm profilu jeho nvtvnk v esk republice. Zadavatelem projektu je SPIR, realiztorem je spolenost Gemius S.A. ve spoluprci se spolenost Nielsen Admosphere (dve Mediaresearch). Vzkum je provdn tzv. hybridnm pstupem, tedy menm jak na stran menho serveru (sitecentric), tak na stran internetovho prohlee uivatele (user-centric). srpen 2017 68 PLOHA 1 (2/3) PROFIL SPOLUPRACUJCCH DODAVATEL Nielsen Admosphere Nielsen Admosphere je vzkumn agentura se zzemm nadnrodn spolenosti Nielsen. Nabz irok portfolio produkt a slueb v oblasti marketingovch a medilnch vzkum, analz a zpracovn dat. Elektronick men sledovanosti televize v R realizuje pro ATO od roku 2002 (do roku 2015 pod jmnem Mediaresearch). Soust je i vzkum ivotnho stylu, spotebnho a medilnho chovn LSS.

Nielsen Admosphere je lenem profesnch sdruen ESOMAR a SIMAR. Soust skupiny Nielsen Admosphere je i spolenost Adwind Software, kter T od roku 2013 poskytuje software pro prci s daty z vzkumu sledovanosti. PhDr. Tom Trampota, PhD. (NYU Prague) a Tereza Klabkov Rbov (IKS FSV UK) Tom Trampota je pednm eskm medilnm analytikem psobcm na New York University Prague. Jako len tmu IKS FSV UK se podlel na vypracovn nsledujcch hodnotcch posudk: Expertn posouzen vybranch analz esk televize leden 2015 Posouzen hodnocen plnn veejn sluby eskou televiz Revize metodiky hodnocen kol veejn sluby T - Obecn cl 1 srpen 2016 ervenec 2015 V roce 2016 byla spoluprce rozena o hodnocen zpravodajskch poad formou ppadovch studi zabvajcch se prezentac vznamnch udlost ve vysln esk televize. Druhou lenkou analytickho tmu je Tereza Klabkov Rbov, odborn asistentka Institutu komunikanch studi a urnalistiky Fakulty socilnch vd Univerzity Karlovy, kter se specializuje mimo jin na lingvistiku a jazyk mdi. srpen 2017 69 PLOHA 1 (3/3) PROFIL SPOLUPRACUJCCH DODAVATEL NMS Market Research NMS Market Research je esko-slovensk agentura pro vzkum trhu, poskytujc od roku 1999 komplexn sluby nap vzkumnmi metodami a technikami. V esk republice stla NMS Market Research u zavdn metody on-line przkumu a vybudovala jeden z prvnch on-line panel respondent. NMS Market Research je lenem profesnch sdruen SIMAR (Sdruen agentur pro vzkum trhu a veejnho mnn) a ESOMAR (Evropsk spolenost pro vzkum trhu a veejnho mnn).

NMS Market Research spolupracuje s eskou televiz od roku 2013 a v souasn dob zpracovv vsledky przkumu spokojenosti nvtvnk web esk televize (on-line tracking). KANTAR TNS (dve TNS AISA) KANTAR TNS je pedn eskou agenturou zabvajc se vzkumem veejnho mnn. Agentura byla zaloena v roce 1990 a nyn spad do mezinrodn st Taylor Nelson Sofres (TNS). TNS je soust nadnrodn skupiny Kantar, nejvtho globlnho hre na poli vzkumu trhu a veejnho mnn. KANTAR TNS je lenem profesnch sdruen ESOMAR (Evropsk spolenost pro vzkum trhu a veejnho mnn) a SIMAR (Sdruen agentur pro vzkum trhu a veejnho mnn) a zakld si na striktnm dodrovn oborovch etickch zsad. KANTAR TNS realizuje pro T trackingov vzkum od roku 2013. srpen 2017 70 PLOHA 2 DETAILN INFORMACE K SEMESTRLNMU TRACKINGOVMU VZKUMU T Jedn se o pravideln vzkum s plron periodicitou, kter sjednocuje a nahrazuje dvj extern vzkumy realizovan eskou televizi. V rmci kalendnho roku jsou vdy realizovny dv vlny vzkumu, a to v kvtnu a v listopadu. Sbr dat je provdn kontinuln, v obdob t tdn, a to formou osobnch rozhovor se zznamem odpovd do PC. Dotazovn je reprezentativn vzorek dospl (18+) televizn populace R, v kad z vln minimln 1 000 respondent. Vbr respondent je kvtn kombinace pohlav a vkovch skupin, vzdln, velikosti msta bydlit a kraje. Vzkum realizuje nezvisl renomovan agentura pro vzkum veejnho mnn Kantar TNS (dve TNS AISA). Pro ely celoron zprvy jsou vdy spojovna data z obou vln vzkumu realizovanch v danm kalendnm roce. V ppad pololetn zprvy jsou pouita pouze data za posledn semestr. Nen-li tedy u konkrtnch vstup uvedeno jinak, in minimln velikost vzorku u celoron zprvy 2 000 respondent, u semestrln zprvy pak 1 000 respondent. srpen 2017 71 PLOHA 3 METODIKA OBSAHOV ANALZY IKS FSK UK Pro analzu mediln prezentace vznamnch udlost ve zpravodajskm poadu Udlosti esk televize byla pouita kombinace tchto kvalitativnch metod: a) analza rmcovn (framing analyses) zamen na to, jak byly udlosti tematizovny a kter informace byly zdraznny jako klov; b) nominalizace hlavnch aktr vmajc si toho, jak jsou pojmenovvni hlavn akti z hlediska neutrality a ppadn pznakovosti jazyka; c) vizuln reprezentace tmatu; jak vizuln znaky byly pouity pro reprezentaci aktr a tmatu jako celku. Metodologick zdroje:

Sedlkov, R., Vzkum mdi. Nejuvanj metody a techniky, Grada, 2014 Trampota, T., Vojtchovsk, M., Metody vzkumu mdi, Portl, 2010 srpen 2017 72 PLOHA 4 ESK TELEVIZE JAKO PRKOPNK MEN SLEDOVANOSTI NA INTERNETU Dky neustle se zvyujc dostupnosti a rychlosti internetovho pipojen si lid m dl tm vce zvykaj konzumovat televizn obsah on-line. Zvlt pro mlad clov skupiny do 30 let se internet stal klovou platformou. Chceme-li zjistit, jak je celkov zsah obsahu vysln, nememe internet pi men opomjet. esk televize proto v roce 2014 ve spoluprci s agenturou Mediaresearch (nyn Nielsen Admosphere) vyvinula metodiku doplnn dat televizn sledovanosti daty sledovanosti vysln prostednictvm internetu. Zsadnm krokem bylo stanoven relevantnho vpotu celkov sledovanosti odvyslanch televiznch poad na internetu. Vsledn ukazatel Rating000, je pro clovou skupinu 4+ srovnateln s televizn sledovanost menou v rmci projektu ATO Nielsen Admosphere (tzv. peoplemetry). Pi vpotu sledovanosti poad na internetu pracujeme s daty namenmi nstrojem gemiusStream. Sledovanost uvdme v tiscch divk. Rozhodnm obdobm pro zahrnut divk do celkov sledovanosti na internetu je bu 7, nebo 30 dn po odvysln poadu v televizi. Vpoet sledovanosti na internetu je nsledujc: Sledovanost v 000 = celkov odsledovan as poadu / dlka poadu / 1000 Metodika je pouvna od zatku roku 2015 a byla schvlena Asociac televiznch organizac (ATO). Nam clem je, aby byla zvazn akceptovna celm televiznm trhem. Ve finle mezinrodn soute Research Awards 2015 podan asociac IAB Europe v Berln tato metodika postoupila mezi pt nejlepch ze 40 pihlench. srpen 2017 73

Recently Viewed Presentations

  • Separation of Powers, Checks and Balances, Limited Government

    Separation of Powers, Checks and Balances, Limited Government

    separation of powers. constitutional government. The chart below shows the organization of the government of the United States, based on the Constitution. Which constitutional principle is illustrated by the chart? Federalism. Separation of power. Checks and balances. Popular sovereignty
  • Intra-Hour Wind Forecast Accuracy Updates (July 2019) WMWG

    Intra-Hour Wind Forecast Accuracy Updates (July 2019) WMWG

    Intra-Hour Wind Forecast Accuracy Updates (July 2019) WMWG. Operations Analysis. Aug. 20, 2019. Current GTBD Parameters. ... 3/19/19 - 2:15 PM - PWRR Threshold from 15 to 20 MW/min. 4/01/19 - 10:00 AM - K5 changed from 0.5 to 0.4...
  • Understanding Shakespeare's language

    Understanding Shakespeare's language

    Understanding Shakespeare's language. ... Hamlet, Act . i, Sc.3. ... Shakespeare often employed the use of puns in his works, much to the delight of his audiences. Since audiences in Shakespeare's time were seated according to class, Shakespeare made sure...
  • Finding Legal materials online Presented by Bissy Ithack

    Finding Legal materials online Presented by Bissy Ithack

    V. UK Legislation. The United Kingdom of Great Britain and . Northern Ireland consists of 4 countries . forming 3 distinct jurisdictions, being . England and Wales; Scotland and
  • DMA Provider Services Medicaid and NCHC Providers November-December

    DMA Provider Services Medicaid and NCHC Providers November-December

    The urgent care uses the individual ordering NPI of the provider who ordered the radiology service. CT Scan. The local imaging center uses the TC modifier on their professional claim. A TC modifier requires an ordering NPI, which would be...
  • Lab01 Introduction to Computers

    Lab01 Introduction to Computers

    Lab 07 Creating Documents with Efficiency and Consistency Creating Documents with Efficiency and Consistency Following features of MS Word help in creating documents with efficiency (less time and effort) and consistency (one type of documents always looks the same) Styles...
  • Multiple data transfer instructions  ARM also supports multiple

    Multiple data transfer instructions ARM also supports multiple

    Multiple data transfer instructions ^ is an optional suffix. Do NOT use it in User mode or System mode. - forces processor to transfer the saved program status register (SPSR) into the current program status register (CPSR) at the same...
  • Lecture 1 agenda: Electric Charge. Just a reminder

    Lecture 1 agenda: Electric Charge. Just a reminder

    Coulomb's Law (electrical force between charged particles). You must be able to calculate the electrical forces between one or more charged particles. The electric field. You must be able to calculate the force on a charged particle in an electric...