Prezentace aplikace PowerPoint

Prezentace aplikace PowerPoint

Frantiek ermk Souasn etina oima korpusov lingvistiky 1. vod. Cl: jazyk dnes a vztah KL k nmu Ale: co je jazyk souasn a co minul co je korpus, k emu je a jak ovlivuje nae poznn 1.1 Vchoz pedpoklady V. Mathesius (1932) vstin: cesta eskho purismu za poslednch osmdest let je vroubena hroby pkaz a zkaz, kter jazykov praxe zalpla Implikovno: pkazy a zkazy, dnes zvl. jako deskripce vs preskripce, vliv nr. obrozen Lid: vichni mluv, jen nkte/mlokdo ale u (hodn) pe, nkte nepou vbec Vchodiska: 7 1-Zkladn je jazyk mluven: dodnes nejsou jazyky zapsan vechny 2-Jaz. je nco jako prodn jev, spontnn, je reakc na komun. poteby vnj

(nomin) i vnitn zkonitosti ale i konflikty v nm 3-Jaz. se odjakiva spontnn mnil a vyvjel, a to skrze filtrovn vvoj. variant (variabilita vs stabilita), iv j. beze zmn a variant neexistuje, pak u nen iv (srov. lat.) 4-Pokusy dit, reglementovat vvoj jaz. se nikde nepodaily Klasik F. de Saussure: Vtina instituc se d pedlvat, v jistch okamicch opravovat a aktem vle reformovat, zatmco v jazyce je, jak vidme, takov in nemon a ani akademie nemou svmi dekrety chod nastoupen instituc, kterou nazvme jazyk, mnit. - peliv zamlovno es. preskriptivisty dodnes A relativn nedvno (100 a vc let) se nkde, bohuel i u ns, objevila obsese ho reglementovat Jinde mj. i pod vlivem nr. obrozen (je zcela minulosti?), strachu z cizost a vlivu nminy Reglementace je z prakt. dvod nemon (angl., n. pli velk, ar. pli rozttn) a neprovd se.

Poptvka po vzdlanm a kulturnm standardu, to ale nen jazyk cel. Standard je vc, nejen ten prestin, kulturn a reglementovan, kter je navc v lecem patn zaznamenan. U ns spisovnci: pedstava, e mal skupinka v, co je pro nrod nejlep a m prvo to vnutit ostatnm Dnes u se couv a agresivita spisovnosti ustupuje ve prospch demokrat. pipoutn (nkt.) alternativ Vliv spisovnien, zvl. ve kolch vede k tomu, e ei jsou inherentn od 6. tdy koly schizofrenici (tak se to nek), znaj mluven jaz. z rodiny a ulice jinak a je jim pak nadle vtpovno, e to bylo patn a Patent na sprvnost m pan uitelka 5-Elita jakoto nositel kultury jazyk pirozen ovlivuje, ale jen do ur. mry, dlouhodob vtz vtinov zus. Kde je demokracie pi uml demagogii ztlesovan Pravidly es. pravopisu? Nestupnost spisovnk a neochota vidt mluv. jazyk a mezeru mezi ofic. spisovnm a neofic. mluvenm jazykem

(zvl. obecn etina) oivuje diskusi o esk diglosii a tedy dvojjazynosti 6-Jaz. je nekonen ve slovnku: dn nem ve, zvl. terminologii a kolokace, nikdo ho nezn cel a nev se, jak je velk, obv. se tedy mysl jen mal spolen jdro 7-Jaz. se d dnes v korpusu sledovat a studovat i obecn, nen jen pro skupinku lingvist, nabz se sledovat vtinov zus a ve typick Dnes u spisovnci sv snahy brzd (Pravidla es. prav. jen doporuuj, u nediktuj) a ani se o nov pravidla tv v tv faktm korpusu moc zatm nesna 1.2 Jazyk a jeho zdroje a k emu jsou. Zdroje dosud: individ. vpisky (O. Jespersen: rekord 300 tis. za ivot) nakladatelstv : Oxford Reading programme ml 15 mil. kartiek, dnes mnohem vc (pes 200 tis. ron) pro 3. vyd. J: Archv? cca 15-12 mil., ale kon komunist. dobou a excepc RP Uit: hl. slovnky, ale i ostatn jaz. pruky, mluvnice aj., bohuel obv. jen psan jazyk

1.3 esk nrodn korpus (NK, korpus.cz). NK je dnes hlavn a nejvt zdroj info, a to nejen jazykov, ale i o spolenosti a jejm stavu: skrz jazyk prochz prakticky vechna info Historie obtn: trad. univerzity a akad. stavy, finance dnes grant. zdroje a infrastruktura Co: jazyk psan i mluven, souasn i minul, obecn i speciln, sm o sob i v kontrastu k jazykm (pes 30) pes 3 miliardy slov (psan jaz.) a roste dl reprezentativnost podle sociolog. Kritri odrejc proporce skutenho vskytu a zu jazyka Pro: kadho, voln (registrovan) nekomern pstup, lingvisti, studenti, univerzity, koly, zahrani Cl: pvodn slovnk a odb. zdroj, dnes nejvt zdroj poznn jazyka vdeck i obecn, v zu dnenm, ale i minulm, psanm i mluvenm a v izolaci i komparaci s jinmi jazyky (pes 30, InterCorp),

korpus tedy shromauje vechny typy jazyky, nejen nap. exkluzivn a parciln j. spisovn 2. Jazyk dve Regulace nebyla, jen obasn dobov pojednn a hlav. literatura Pocit ohroen cizostmi, zvl. neminou, obrozen pineslo nesnenlivost a nekvalifikovan snahy o reglementaci Brusy (pruky sprvn etiny, hl. morfologie a ciz slova, od 19. stol.) Pokusy o "vlasteneck" samotvoen: tlocvin terminologie (Tyr), nov chemick terminologie, E.Votoek -n, -nat, -it, -iit,.. -iel (jeho vmysl podle osmia) Obecn vzor dobrho autora, ale objevuje se kritika, autoi jsou rzn. Po 2. sv. vlce: nzev televize, intezvn a zaujat se diskutovalo, jak toto vtinou jinde bez problm pijman internacionln slovo nahradit eskm (vjimkou je nap. nmina se svm Fernsehen) a objevilo se nkolik destek umnch a nkdy zcela obrozenecky vypadajcch nvrh, kde njakou dobu vnm kandidtem byl

rozvid; objevovaly se vak i perly jin jako inojev, dlkyjas, dlkohled, dlnozor, djonos, kmitohra, lidobraz, obrazor, obrazovidec, prozetn, pezetna, rozhled, rozjev, rozkuk, rozsvit, rozzorka, svtdoma, unsdoma, vidtn, videton, vidmvs, vidnk, zrakonos, zvukobraz, zvukozr a dal (vs star rozhlas) 3. Jazyk dnes Dnen jazyk se prudce mn (11% slov z prvn tiscovky jsou ciz slova) ve vce smrech Lid: konfrontace nauenho a jen zdnliv nespornho ze koly (x srie pravop. reforem) s ivm a novm zem (je v korpusu), zmnami a neologismy Nky nkterch, konzervativismus a pehnan oprvnictv dopisy do redakc a jaz. poradny Ve skutenosti: hlavn zmny nejsou v pravopisu i neologii a anglicismech, ale ve zmn kombinatoriky a smantiky slov "neviditelnost" smantiky oproti viditelnosti formy

Problmy a postoje: A-Pirozen setrvanost, staromilstv: star bylo dobr, na co ty novoty ? B-Pevaj star nechu a fobie k cizostem (slogan hezky esky), u od obrozen, anglicismy m. germanism C-Problm povahy a kvality kodifikace (pro se pod mn pravopis?) vs realita, tj. zus Dvody: Zamovn kodif. verze etiny. za celou ., monost zkazu nekodifikovanho (jen ve kolch), Netolerantnost k alternativm, zatracovn mluven a obecn etiny Pedstava nejvy autority, imaginrn sprvnosti (vmysl spisovnk, mluv. jazyk nezn) Ukzky z dopis a dotazy signalizujc problmy a zmny: TV -Nejde mi o redaktory nebo o modertory, ale o hosty, kte tak mluv. Zakate jim to a naite jim mluvit sprvn a krsn. -vraz bude se soustedit, kter opakovan uila modertorka nen sprvn

Zakate tento tvar a jeho uvn, dochz tm k zneuctvn na matetiny -To bysme se mli dozvdt..... Jde jasn o pouit slova z nespisovn etiny Jde o to, aby si to uvdomila a vy j to zakzali. Nen mon, aby byl spisovn jazyk v mdich takto poniovn a nien Nesnenlivost a nenvistnost zar Typy dotaz naznauj problmy souvisejc se zmnami vetn neologism: -anglicismy: u ne vdy odmtn, i kdy nkdy snaha o poetn (flexicurity), sp jak skloovat (hot dog), nebo jak rod (cash flow), pop. pravopis (blog(g)er) -nerealizovan analogie (druhak podle jednak) i pechlen (hostka) -pvod jinak pijmanho jsem za to rd (angl/e- grateful for/vdn za?) -nekomentovan novotvary modelem "star" (akceptovatelnost, audiovizulnost) -tm nekomentovan zmna smantiky (mantinely, eit) -nkter problmy se dostvaj i do kvz sprvnosti. jak sprvn Instr. pl od dv myi? (z: dvmi/dvma/dvouma + mymi/myma/myima) Signl, e systm a pravopisn regule nejsou v podku, pokud nechv lidi v nejistot

Pr pklad skutenho zu v kontrastu: Realita: Syn 2010 fr. Ameriani vs Amerian (sprvn) 221 vs 2616 mu vs mohu 7126: 6484 teskut (mrz), x bolest, tempo, legrace, vod 3.1 Obecn poznmky. Dnes studium zvl. u skrze NK: iv zus a nov pozornost na smantiku a kombinace slov (kolokace) Prvn nezakrvan pohled na (formln) varianty a variabilitu: jen mal jazyky se "boj a brn" a protestuj? (cf. absenci u angl, arab, n) U ns: nraz na spisovn pravidla (dlan na kolen, bez korpusu) a nutn kolize Pravidla zu se teprve poznvaj, vznikaj nov gramatiky, zan i nov slovnk Ale i zcela nov poznatky, nap. identifikace monokolokabilnch slov (najevo, vstc, vhod, holikch, tratolit, sedmiten)

Ale taky: neznm pragmatika a mlo znm smantika, u dvno nejde jen a primrn o gram. 3.2 Srovnvac pohled (na pkladech a vzorcch). Vznam i zus historicky: poznat lze jen srovnnm a mrou analogie Vznam i zus obecn: poznat lze jen z kontextu, jeho velikost a kvalita, analogie Frekv. slovnk -nejfrekv. slova (mimo gram.) bt-bejt 1, 245 mil., rok/lta 191 428, velk 186 504 -kla a po hapaxy, kde kontext nesta (jedin kontext): Posledn bitva na oputnch vozech, v talutch u silnice (pkop, zvl. jihoesky) JAK: (tj. vedle studia jednoho slova a jeho variant) Konkordance: ukazuje zus slova v kontextech srovnn Kolokace (vl. mikrokontexty): typick kombinace podle vznamu a funkce Cel text obsahov, nap. key-words srovnn textu se standard. korpusem a typinosti LPE: (srovnn korpus, zvl. dobovch)

3.21 Konkordance (zus formy v kontextu). Kouzlo Nhodn vzorek lexmu kouzlo m v korpusu SYN2010 4253 vskyt, zde jen ukzka pouhch 20 vskyt: 1 to tak ctil . Cara zn ten pocit , < kouzlo > Adamova onho kontaktu , kdy k nmu dojde ; tak 2 chybu , spousta lid je prost takovch a maj sv < kouzlo > . Mezi nma dobr Dorota Masowska 3 mnohem astji jako ivnost profesionly . Zkladn repertor < kouzel > a trik se zdokonaluje a 4 talentovan . Stala se arodjnic noci . Vyml non < kouzlo > a dohl na bytosti temnot . termlnm 5 baznu Oravice , nebo v Meander Parku . 2 < kouzlo > livch pramen Termln bazny Soud podle 6 jejich chovn , pouil proti nim nejsp matouc < kouzlo > . Nejsp uvili , e je Black skutenou , 7 objektivn pravdu , je to nejkulturnj a nejmocnj < kouzlo > svta . V tto zemi mnoho 8 lid m tato krva i cosi jako osobn < kouzlo > .Kdy se na Mandy podvte , dojdete 9 veer zjistili , e vylen nen , tak ho zabili < kouzlem > , a on se vrtil do lesa a u ho 10 omdl . Mlem se k nmu rozbhla . Takov bylo < kouzlo > onoho pokoje se zlatm klem . Ale 11 na Kurta Russella a proti nmu byly i ry a < kouzla > na nic . DDEEK HBEEK ( Andrej . 12 Jenom si s nimi se vemi pohrv , ongluje < kouzly > jako gumovmi mky nebo pomerani .

13 jim poskytnout toit . Za to byli Toran potrestni a < kouzla > vlastnch pedk poslni do 14 hlubok zvuk v temn mstnosti . A jsou to < kouzla > , nebo ne . To m nepekvapuje . 15 Jako by . . . Jako by jej < kouzla > pestala psobit , dokonil za ni pomalu Lief . 16 Tajemn , mystick a pln podivuhodnch vibrac , energie a < kouzla >. Ale skonila krsn . Pro m 17 milovanho a bezbrannho ka , kterho rud drak svzal rucm < kouzlo >. Nerozmlel se , a efektn 18 vzhled a mladistvou svest . Vstedn barvy asto naruuj < kouzlo > mlad krsy . Do 30 let 19 tak dycht po nebezpeenstvch a po tom vyzkouet si vechna < kouzla > , pr ti jich vnuji a vylu 20 pomyslela si . Chtj m ommit kouzly . Jene i < kouzla > maj omezen dosah , nesmm pipustit (1) osobn pitalivost (. 1, 2, 8 aj.), (2) (mlad) pvab (. 18), (3) jinou pitalivost, nap. msta (. 5, 10), (4) magickou slu a vliv (. 4, 13) (5) dovedn trik/y a podfuk/y (. 3, 12). Objevuj se tu aspo v jednom zastoupen ale i pevn kolokace, jako nap. kouzla a triky, ry a kouzla, mt sv kouzlo i kolokace dal, ne tak ustlen, nap. pout, pestat psobit.

V dsledku smantick povahy slova kouzlo je zejm, pro je jeho distribuce nevyrovnan: frekvence v beletrii je 2614 vskyt, tedy mnohonsobn vce ne v publicistice, kter m 889 a v odbornch textech, kter maj jeho frekvenci jet ni, tj. 750. Ukazuje to na jedn stran, e rzn slova inklinuj k uit v rznch nrech, na druh stran vak tak to, e pojet nr je irok. Z jistho hlediska lze v publicistice nalzt slova vech nr (noviny pou tm o vem), z jinho zase, e se mezi odborn texty chpan iroce pot leccos perifernho, tj. nap. stejn matematika, logika, jako literrn vda i hudba. Pro bli poznn distribuce slova je tedy teba hledat podle nr (viz 3.2). 3.22 Kolokace (ne/typick kombinace) Drav drav eeto ementl

cednk kotli zatk mkem stecha moskytirou defenziva sto kotle pam stechou obrana ponoky obranou pamt staven kapes

plot msty boty stechy jeskyn stechu s cestch kapsy pamti hlava 7 6 5 6 4

4 8 3 3 3 6 14 9 6 5 3 4 4 3 4 5 8

4 3 3 5 3 5 5 4 | Freq | T-score| MI 2.646 2.449 2.236 2.449

2.000 2.000 2.827 1.732 1.732 1.732 2.448 3.739 2.998 2.448 2.235 1.731 1.998 1.998 1.730 1.997 2.232

2.822 1.995 1.727 1.727 2.229 1.727 2.229 2.226 1.991 15.586 15.147 14.695 12.480 13.901 13.403 11.346

15.251 13.344 12.886 10.977 10.488 10.456 10.563 10.608 10.731 10.330 9.930 10.015 9.517 9.113 8.862 8.684 8.553

8.515 8.391 8.368 8.219 7.762 7.722 | logDice 8.827 8.588 8.308 8.052 7.934 7.860 7.693 7.654

7.500 7.428 7.307 7.256 7.111 7.035 6.977 6.729 6.683 6.417 6.330 6.118 5.862 5.730 5.451 5.272 5.241

5.238 5.119 5.084 4.665 4.603 Nejastj kolokt slova drav je tu abstraktum eeto, kter je soust frazmu (bt drav jako eeto). I kdy celkov hlavn tendence kolokt tu je rekrutovat se z konkrtnch jmen (jsou tu i jako komponenty frazm, nap. pirovnn drav jako cednk), jsou i jet dal, vjimen a frazeologizovan abstrakta drav pam, drav hlava, resp. mt dravou hlavu, ale i neustlen drav defenzva apod. Na druhou stranu tu jsou zastoupeny i kolokace bn, kter za ustlen me povaovat jen mluv, pro kterho jsou aktuln, nap. drav stecha, drav kapsa (majitel domu i pokrva, resp. krej ap.). Aspekt ustlenosti tedy nen vdy jednoznan. 3.23 Key-Words (Tmata textu)

Shakespeare a kvoreck Klov slova lze zskat nstrojem zkoumajcm pro dan tma srovnnm s velkm referennm a reprezentativnm korpusem. Tak nap. zjioval M. Scott (nstrojem WordSmith) mj. proti korpusu BNC klov slova Shakespearova dramatu Romeo a Julie. Ve srovnn s celm korpusem Shakespearovch her pak vydluje pro tma a djstv tto hry sedm velmi pznanch slov love, lips, light, night, banished, death a poison; v irm podob vak nabz i celou charakteristickou padestku tchto klovch slov (Scott-Tribble), kter u slun zachycuj vtinu obsahovch rys dan hry: Ah, art, back, banished, Benvolio, Capulet, Capulets, Capulets, cell, county, dead, death, early, friar, churchyard, Juliet, Juliets, kinsman, lady, Lawrence, light, lips, love, Mantua, married, Mercutio, Montague, monument, night, nurse, O, Paris, poison, Romeo, Romeos, she, slain, thee, thou, thursday, thy, torch, Tybalt, Tybalts, vault, Verona, watch, wilt Hlavnch, nejfrekventovanjch 50 klovch slov (keywords) ze kvoreckho

Zbablc bylo zjitnch pomoc AntConcu proti modelovmu korpusu beletrie ze stomilionovho korpusu SYN2005 (tj. z cca 356 titul o 8 082 129 tokenech a 659 733 typech), srov. jsem, ekl, Benno, Hark, Irena, Bohadlo, Pema, Danny, Ireno, Irenu, Lexa, jsme, sem, zas, nima, pivovru, vim, Fonda, doktor, Krpata, taky, nevim, Jo, m, bylo, ekla, Smiick, Benda, emelk, Irenou, chlap, tank, Tak, J, to, automat, ek, kluci, No, chlapi, sme, Mici, pan, Sakra, Lucie, Angliani, j, miluju 3.24 Jazyk totality a dneka Aby se osud a povaha totalitnch slov a pojm za nimi ze zvltnho korpusu dal njak mit, jsou konfrontovna s lexikonem dnenm. Dobu komunistick totality zachycuje esk totalitn korpus a na nm nsledn sestaven Slovnk komunistick totality (ermk, Cvrek, Schmiedtov, eds, 2010), dobu dnen korpus SYN2010 v obdobnm rozsahu zhruba odpovdajcm subkorpusu ze sbrky eskho nrodnho korpusu. Zatmco takto prvn korpus (totalitn) stav na jazyku t obdob (vzorcch z r. 1952, 1968 a 1977, jde hlavn o komunistick centrln

denk Rud prvo a dal) v rozsahu pes 400 000 slov (a na celkem cca 2700 textech), druh s rozsahem pes 500 000 slov buduje na jazyku z doby nedvn (vroen 2010 ukazuje na jeho dokonen), a to vlun na stejnm a tedy srovnatelnm typu jako korpus totality, tj. na nru publicistiky (centrln, ale i oblastn denky, Metro aj.). asov pedl mezi obma zkoumanmi korpusy je tedy v prmru 37 let a vezmemeli v vahu zachycen asov extrmy (rok 1959 a 2009), pak jde o sek 50 let. Za tu dobu se jazyk komunismu nejen v zsad cestou do dneka ztratil a zstalo z nj mloco, ale dnen jazyk se stail mezitm taky obohatit o mnoh nov slova a jejich obsahy, dve neznm nebo neuvan. Pro totalitn obdob vystupuj jako nejastj nsledujc lexmy (vude bez zetele na polysmii i homonymii): bt, rok, prce, sovtsk, socialistick, nov, stt, zem, moci, lovk, nrodn, vrobn, organizace, politick, lid, kol, pracujc, sla, zvod, svaz, rozvoj, soudruh, vbor, spolenost, den Pro dnen obdob naopak vystupuj jako nejastj vak tyto lexmy: bt, mt, rok, moci/moct, lovk, velk, nov, stt, muset, chtt, esk, ci/ct, koruna, msto, msto, dobr, den, strana, hodina, doba, dt, posledn, dostat, uvst, firma

Nechce to mnoho fantazie zamyslet se nad tm, pro se za totality nezdrazovalo (A) sloveso mt a s nm spojen vlastnictv (kter optimln vbec nemlo bt soukrom). Vedle nadasovch pojm (rok, den) jsou tu zsadn patrn vak povaha a tedy vysok zus lexm z oblasti (B) pracovn jako je prce (tet nejastj autosmantikon), vrobn, kol, pracujc, zvod a (C) sociln a politick organizace, zvl. stt, zem, vrobn, organizace, politick, lid, sla, soudruh, vbor, spolenost; specifick vznam tu m zus dominantnch a tm vudyptomnch adjektiv sovtsk a socialistick, kter patila k dobovm epitetm constans. Dodejme, e dan interpretace je zde nutn bezkontextov a tk se, jako u slovesa mt, jen zkladnch vznam. Dnen lexikon je znan jin a odr frekvennm sledem svch lexm u v takto omezenm rozsahu zcela jin dobov priority. (A) Vlastnictv je u samozejm (mt, srov. ale implikovan i firma, dostat) a s tm i ptomnost

(B) ohledu na lidskho jednotlivce (lovk, dt) a jeho poteby, v tto souvislosti srov. u i rozvtvenou a zdraznnou modalitu v podob sloves moci, muset, chtt, naznaujc, e lovku nejsou vci jen dovolovny, ale e jako subjekt sm me v demokratick dob nco chtt ap. Mluv se u tak o jeho (C) sdle (msto, msto) a ovem o zkladn (D) komunikaci mezi nm a jinmi (ci) vetn obchodn (koruna). Totalitou zdrazovan momenty mizej, resp. se odsouvaj do pozad, tj. momenty pracovn (B ve), sociln a politick (C ve). Takto siln ustupuje zvlt komunisty oblben lid a tm se ztrc kdysi veobecn soudruh (uvan dnes jen v nkterch kruzch). Pi rozen zbru a zamen se na oba cel korpusy (tj. cca 400 000 a 500 000 slov, avak pouze na jejich nejastjch 1000 slov) se pohled do sloen lexikonu zjemn a prohloub. Opt se podvme naped na korpus totalitn a pak dnen a dodme pr srovnvacch poznmek a koment. Pro lexikon totalitnho obdob je pznan pedevm prorstn tmat 1 politickch a socilnch pojm a tmat s prac (tmata B a C dl). Celkem vstin

cel totalitn obdob vystihuj lemmata, prezentovan v zsad podle frekvence a tedy i spoleensk zvanosti: Pedevm je to lexm strana (opt s odhldnutm od polysmie, dobov vznam ale dominoval), nsledovan dalmi: sovtsk, socialistick, nrodn, vroba, politick, kol, pracujc, zvod, svaz, soudruh, vbor, vlda, politika, pln, hospodsk, podnik, sjezd, socialismus, komunistick, KS, tda, V, stranick, lidov, SSSR, orgn (lexm nabyv dobov specifick vznam policie), hnut, komunista, kapitalistick, drustvo, SSR, USA, pokrokov, zasedn, zvazek, usnesen, imperialismus, jnov, tdn, kolektiv, vchova, JZD, proletarit aj. Pipomeme si, e lemmata jako reakn se do tohoto celkovho vbru nedostala, patila pedevm do prvnho obdob roku 1952 a kolem, pak ustupuj. Zajmav je u dobov vskyt slova trh (2974x) a odbory (2896x), jakkoliv ve znanm zenm vznamu. Dva souvisejc aspekty prbhu doby narejc na pekky se nazvaly otzka (15710x), problm (9643x), jejich een (kterm byl vdy boj) se vak pojmalo

kvzimilitaristicky, odtud vysok frekvence bojovat a zvtzit (o tom viz vc v 3.). Tm se zrove nastoluje snad druh nejdleitj tma doby 2 boj, vlka a neptel naznaujc, e se dobov reim permanentn bl. Opt tu kvzimilitaristickou situaci vystihuje dobe sled pojm a lemmat boj, vlka, revoluce, vojensk, armda, vtzstv, mrov, vlen, bojovat, neptel, zbra, zvtzit, ozbrojen, vojsko. Sta pohled na jednoduchou konkordanci nap. lemmatu boj i bojovat, abychom si uvdomili, jak byla inflace a absurdn smantick rozmlnn tchto pojm, kter ovem postihovala i nae mylen a vnmn, eg. boj o kad zrno, boj o prapor sjezdu strany, boj o uzdraven v oblasti zbavn hudby. Dovrme tyto postehy, kter se daj rozvjet dle, jet dvma zajmavostmi. Prvn se tk modlnch sloves (viz ve), kter po moci pibraj na druhm mst u jasn sloveso signalizujc vyadovanou povinnost, muset. Druh je jen okrajov ale pznan: v zkladnm sledovanm lexikonu se s jedinou vjimkou nevyskytuj nzvy barev, kter je ale vmluvn. Je to lexm rud. Dnen lexikon je pochopiteln zcela jin, ani jedno z obou velkch totalitnch tmat se

tu nijak zvl u neprojevuje, objevuj se jin a nkter existujc v pozad u dve. Zkladn nov tmata jsou ekonomick a veejno-sprvn, resp. politick, star tma je sport. 3 ekonomika a obchod, v nvaznosti na normln svt, zcela vymnily sv pojmoslov pvodn socialistick ekonomiky a obchodu. Takto tu figuruje sled dnes znmch pojm a lexm jako procento, cena, penze (v totalitnm slovnku ve nejsou), trh, banka, miliarda, finann, podnik, fond, dolar, provoz, akcie (ke kter se totalitn reim neznal), ekonomick, poplatek, zkaznk, investice, finance, euro. Dodejme jet, e ve zmnn dvojice lexm oznaujc pekky a een si sv poad prohodila, zkladn je problm (s frekvenc 9924) nasledovan otzkou (4879); neptel se ztratil a nahradil ho nemilitaristick soupe. 4 Veejno-sprvn a politick oblast reflektuje jdro celho zkladnho pojmoslov dnen demokratick doby. vodem snad sta uvst, e samy centrln pojmy svobodn a demokratick ve sledovanm lexikonu vbec zastoupeny nejsou, zejm pro svou samozejmost, co pravdou nebylo pro obdob pedchoz. Situaci zachycuje tedy opt v podstat frekvenn sled pojm a lexm jako

policie (v totalit tabuizovan slovo nemajc vak za tu dku let ani slunou dobovou nhradu), mluv, soud, starosta, projekt, informace, parlament, obansk, politick, radnice, prvo aj. Staronov tma 5 sportu nabylo na vznamu a zkouman zkladn lexikon tu nabz bohat pojmov obsah ve sledu: hrt, hr, sout, utkn, trenr, branka, zvod, vyhrt, liga, gl, soupe, rozhod, tok (v nevojenskm smyslu pedevm), turnaj aj. Negativn pohled (absence podle nejfrekvent. slov): Totalita nem slova: policie, penze, akcie, patn, soukrom, soukrom, smt Dnen doba nem: soudruh, kolektiv, komunista, komunistick, kdrov, uvdoml, tdn, zvtzit, shnt, socialistick, sovtsk Ve snaze o typickou povahu obou dob se posledn pohled vnuje kolokacm a tedy zu 4 zkladnch slov, pravda, cl, bojovat a zvtzit (inspirovno pedchozmi vsledky). Pravda

historick objektivn vdeck hlubok skuten znm pekrucovn pst mt poznn rozvoje poznat Cl hospodsk hlavn stanoven

vytyen konen spolen doshnout politiky realizace agresvn politick splnn i Bojovat proti za rozhodn aktivn

dsledn nesmiiteln... mr splnn svobodu zachovn imperialismu faismu nedostatkm Zvtzit nad zaslouen drustvo mustvo tm ptelstv

proletarit revoluce souti boji socialismus kapitalismem volbch Doba dnen (nejastj kolokace, v poad cca 1-50/75) Pravda je mte nepjemn Naprost vtz svat

znm star historick ct znt vdeck hledn rozhodn mluvit Cl hlavn projekt jasn konkrtn programov mnov

tok turist strategick zvit inflan politick sout dlouhodob oblben Bojovat proti zchranu postup o titul ivot

staten svobodu peit kluci medaile udren tituly prvenstv krovcem korupci kriz zlodji kvalifikaci navou Zvtzit zaslouen

volbch nad kategorii rozum pehledem rozdlem souti anket turnaji tsn boji jednoznan drustvo finle zvod pevahou konkurenc

tafetch zlem Pravda je sice obecn a zkladn filozofick pojem, nutn vak propojen se situac, zvisl siln na interpretaci, a proto se adn obdob o jej vymezen nepokou. Nicmn komunistick pstup ml sklon ho asto ztotoovat s definitivn platnost dobov ideologie a odtud i zus objektivn pravda, dl u nikde nevysvtlovan, pop. i historick pravda (uvan v obou obdobch odlin). Subjektivn a tedy i alternativn pstup k jinm ne jedin monosti naznauje a dnen doba, srov. dialogick mte pravdu, svat pravda!, ale tak nepjemn pravda, naznaujc u monost vyjadovat odlinost a subjektivn postoj, kter jako spojen je v komunistick dob nemysliteln. Proti komunistickmu pekrucovn pravdy (v nvaznosti na vnou bojovou polemiku se zpadnm svtem, kter pravdu mt neme a tu komunistickou jet pekrucuje) a danosti pravdy stoj v dnen dob typicky filozofick hledn pravdy. Cl je oproti pravd pojem jasn dobov a proto i lpe odr momentln preference

spolenosti a drazy kladen na n. Komunistick cl, resp. cle jsou jen politick a hospodsk, a jsou pitom jasn centrln dan, pedem vytyen, stanoven i dokonce definitivn (konen) a ty je teba realizovat, splnit, resp. jich doshnout. Dnen doba tak jasn pehledn ale nen. U se nemluv o rozhodnutch pichzejcch shora, ale o jejich podmnnosti rmcem (programov cl), pop. oteven dokonce o jejich hledn i zkoumn (cl projektu, soute). Navc se tu vedle politickch a ekonomickch cl u prosazuj i jin, sportovn (cl toku), pop. turistick (cl turist). Bojovat je dynamick pojem zkratkovit vyjadujc problmov vvoj v rznm smyslu. V komunistick totalit se pedevm bojovalo proti nkomu/nemu a za nco, a tedy konkrtn proti nepteli a o njak cl. Tm neptelem byl pedevm imperialismus a faismus (bojovat proti imperialismu, faismu), ale i neptel pojat dost abstraktn a hromadn (bojovat proti nedostatkm). Tm clem, o kter se usilovalo (v dobovm argonu bojovalo), byly ponkud heterogenn svoboda (bojovat za svobodu, kdy lo pedevm o svobodu tzv. utlaovanch nrod mimo komunistick panstv), mr (bojovat za mr), ale tak vgn

a obecn splnn (obv. splnn zvr njakho komunistickho sjezdu). Siln se pitom zdrazoval zpsob, kter byl velmi intenzvn (srov. bojovat rozhodn, aktivn, dsledn, nesmiiteln aj.). Modern doba opt tak pmoar a jednoduch obrzek nenabz, je sloitj. Bojuje se sice stle proti, ale u ne tolik za nco, sp o nco. Neptel u tu nen ani personifikovan stav jako v komunismu (bojovat proti imperialismu), ale jen negativn dobov, ale vlastn nadasov jev (bojovat s korupc); komunist korupci ovem nezmiovali, a proto dobov termn v podstat chyb. Mnohem vce ne proti se vak objevuje u bojovat pojet soupeiv a soutiv naznaovan uvnm pedloky s (srov. bojovat se zlodji, krovcem, ale tak s kriz, pop. i subjektivn s navou). Zmnn aspekt soupeen vak dominuje v jinm druhu bojovn, a to sportovnm. Takto se bojuje, vedle starho a zkladnho boje o ivot, pop. o svobodu, pedevm o titul, prvenstv, medaile apod. Zvtzit dv hlavn smysl s pedchozm bojovat a oboj je teba vnmat spolen. Pesto se zus tohoto slovesa v obou obdobch zsadn li. Komunistick doba dv vrazn pednost zdraznn agenta, tedy vtze ve vtznm postupu, poprv vak a

na rozdl od dobovho zu bojovat, i ve smyslu sportovnm. Takto je vtzem drustvo, mustvo, ale i personifikovan hnut i situace (ptelstv, proletarit, revoluce, socialismus zvtzil). Jasn cl a tedy poraen objekt boje je tu pedevm politick (zvtzit nad kapitalismem), objevuje se tu vak i zajmav procesuln pojet objektu boje s jinou pedlokou (zvtzit v boji, ve volbch), jejich zus me naznaovat vchoz nejednoznanost a alternativn vsledek, ke ktermu ovem nedolo. Dnen doba si sloveso zvtzit dominantn pisvojila, a to pedevm v zu sportovnm (zvtzit v kategorii, turnaji, finle, zvod, tafetch); vjimku estn naznaujc i jin druh boje ne sportovn vyjaduje zvtzit v anket. Ojedinl, avak signifikantn pi popisu cle boje je, vedle zvtzit ve volbch, etick a filozofujc kolokace zvtzit nad zlem. Obdobn se pojmenovv, na rozdl od totalitn doby, subjekt boje a tedy vtz jen zdka, srov. vak vedle sportovnho drustvo zvtzilo tak obecn a psychologick rozum zvtzil. Bibliografie

-ermk, F., V. Cvrek, V. Schmiedtov, eds., Slovnk komunistick totality. Praha: NLN 2010. -ermk, F., Slovnk komunistick totality: lexmy, nominace a jejich uit, In: Slovnk komunistick totality 2010, 16-39. -ermk, F., Lexikon a smantika, Praha NLN 2010 -ermk, F., Ken M. (eds.), Frekvenn slovnk etiny NLN Praha 2004 -ermk, F. -Jazyk totality a dneka: jak odr realitu a ovlivuje lidsk vdom. Language of Totalitarianism and of Today: How it Reflects Reality and Influences Human Consciousness. In Jazyk v politickch, ideologickch a interkultrnych vzahoch. Sociolinguistica Slovaca 8. Ed. J. Wachtarczykov, L. Satinsk, S. Ondrejovi. Bratislava: Veda, vydavatestvo SAV 2015, 50-60

Recently Viewed Presentations

  • CMPUT 412 Experimental Robotics

    CMPUT 412 Experimental Robotics

    CMPUT 412 Experimental Robotics Author: Csaba Szepesvari Last modified by: Csaba Szepesvari Created Date: 1/9/2007 3:56:11 PM Document presentation format: On-screen Show Company: MTA SZTAKI Other titles
  • The Search for Spices

    The Search for Spices

    ship that combined the square sails of European ships and the Arab lateen or triangular sails, they adapted the sternpost rudder and numerous masts of Chinese ships, new rigging made it easier and possible to sail into the wind, they...
  • Gymnastics Club Levski, Sofia (Bulgaria), 2012 Downloaded from

    Gymnastics Club Levski, Sofia (Bulgaria), 2012 Downloaded from

    Skinfold & Dynamometer Tests Gymnastics Club Levski, Sofia (Bulgaria), 2012 We used specialised software prepared by the World Health Organization (WHO) - 'WHO Anthro' (for children under six years of age) and 'WHO Anthro Plus' (for children over six years...
  • Lyrical Poetry - Language Arts

    Lyrical Poetry - Language Arts

    This is due to the lack of poetic devices used. The hymn - Is a spiritual form of lyrical poetry The Elegy - Is a formal verse focusing on death or any other solemn subject Use lots of imagery, and...
  • Institute for Learning and Research Technology

    Institute for Learning and Research Technology

    Virtual Seminars in Economic Principles at UWE Online tutorials & assessment in Philosophical Issues in Modern Biotechnology Vets Virtual Clerking Station Using PDAs in Economics Echocardiogram showing left atrial www.economics.ltsn.ac.uk * * CHUDE Nov 2002
  • Ecology Study of interactions between organisms and their

    Ecology Study of interactions between organisms and their

    Food chains Energy flow in a food chain What you will learn in Ecology Food Webs Adaptations Competition Interdependence. Examples of how organisms interact Animals need plants for food and shelter. (can you think of two examples) Plants need animals...
  • Redeeming the Time - bjbiblelessons.com

    Redeeming the Time - bjbiblelessons.com

    Living on God's schedule. Tell Him that you want to live on His schedule.. Psalms 139:23-24. 23 . Search me, O God, & know my heart; try me & know my anxious thoughts; 24 and see if there be any...
  • How to Use This Presentation  To View the

    How to Use This Presentation To View the

    What Is the Nutrition Facts Label? The Nutrition Facts label is a label found on the outside packages of food that states how many servings are in the container, how many Calories are in each serving, and the amount of...