Kritická/É Teorie Masových Médií

Kritická/É Teorie Masových Médií

KRITICK/ TEORIE MASOVCH MDI STRUKTURA PEDNKY: 1/Zkladn vymezen kategorie kritick () teorie 2/Zkladn vymezen pojm masov kultura, populrn kultura AD I. KRITICK TEORIE Kritizujeme to s m nesouhlasme. Kritik je v pozici soudce, kter rozhoduje o tom, co je a co nen sprvn a upozoruje na selhn. Pro kritickou teorii mdi je zkladn funkc kritika socio-politick. Kritika zde znamen racionln hodnocen a nen tedy spontnnm emocionlnm soudem. V zkladech toho pojet

stoj jednak: A/ Kantovo pojet kritiky jako reflexe zklad toho jak dochzme k njakmu poznn B/ Hegelova snaha ubrnit se znevolnn naeho mylen. Kritika v tomto smyslu zahrnuje: - reflexi zpsob jak poznvme vci - snahu osvobodit vdn vnjch iluz Etymologicky vzato jsou ve he dva eck pojmy: a/ Krino (rozhodnout): od tohoto pojmu se odvozuje kritika, kritik i krize. b/Kritos (soudce): vyhledvn slabin prostednictvm souzen. KRITIKA: 1/ pedpokld vytvoen perspektivy, kter njak hodnot svt, m nzor jak by svt ml vypadat a navrhuje een jak tto pedstavy doshnout 2/ pedpokld, e mme dvody pro chpeme novou

perspektivu jako vhodnj 3/ pedpokld ochotu a schopnost artikulovat vlastn postoj, a to tak, aby o tom ostatn mohli pemlet. Pedmtem na kritiky me bt jak a/ individuln jednn stejn jako jednn b/kolektivn c/ institucionln. Jde ale vdy o vsledky lidskho rozhodnut i aktivit. Nem proto smysl kritizovat objekty, kter nemaj lidskou podstatu (poas). Kdy kritizujeme materiln objekty, (jejich kvalitu, dizajn apod.) kritizujeme jejich lidsk tvrce. OZNAEN KRITICK/ TEORIE MDI pedstavuje zasteujc pojem, kter v zpadnm akademickm prosted zahrnuje irok spektrum spoleenskch analz zamench: A/ na proces zrodu medilnch obsah,

B/ na zpsoby jejich uvn V obou ppadech se kritick teorie vyrovnvaj s rol komunikan technologie, a to z pohledu tvrc i publik. KT vnuj zvltn pozornost dvma konceptm: ideologii a hegemonii Kritick mediln teorie se tak pokou popsat roli masovch mdi z pohledu mechanism dominace (hegemonie). Obecn charakterizuje kritickou teorii mdi varovn ped pehlenm IDEOLOGICK EFEKTIVITY MDI KRITICK TEORIE MDI JAKO KRITIKA SPOLEENSK FORMACE se dotk se kumulovanch efekt lidskho jednn, kter vedlo k uritm socilnm projevm. Kritick teorie se rod v situaci, kdy je zejm, e politick jednn selhv. reaguje na potebu sociln zmny, ale odmt bt pmm vrazem politickho jednn. nejde zde o pmou akci, ale o snahu dobrat se koen, dvod stvajc

situace a na zklad toho nabdnou een. KTM se v pozdn modernit sousteuje pedevm na nsledujc tmata: a/ mediln mtotvorba, b/ pracovn as, c/ voln as, d/ zbava, e/ populrn umn, f/ kadodenn ivot. Jde o hlavn sfry, ve kterch sociln ivot v pozdn modernit odehrv.

Napklad meme kriticky reflektovat politick postoje eskch mdi jako pli pravicov. Abychom ale mohli takovou kritiku uskutenit musme mt urit pedpoklady. Napklad: 1/ mdia by nemla mt stranit dn politick ideologii, 2/ agenda eskch mdi je stedopravicov 3/ hodnotov orientace eskch novin je pravicov 4/ vlastnci mdi pat ke spoleensk vrstv, kter sympatizuje s pravicovou ideologi, 5/ mediln krajina by mla bt v tomto smyslu vybalancovna mezi pravicovm a levicovm nzorem, resp. mezi konzervativnm a liberlnm apod. Oznaen KRITICKTEORIE bv uvn v irm a um pojet: V irm pojet se kritick pstupy ve vztahu k fungovn mdii daj rozdlit na tzv.:

a/ kulturln pstup b/ kritickou politickou ekonomii mdi c/ strukturalistick resp. poststrukturalistick pstup KRITICK/ TEORIE MDI KRITIKA CHOVN MDI JAKO FALEN REPREZENTACE SOC. REALITY, KTER SLOU MOCENSKM ZJMM Politick ekonomie mdi /pelom 60./70. let 20. st./ Kulturln studia /druh polovina 60. let 20. st./

(post)Strukturalismus /50. resp. 60.lta 20.st./ Kritick sociln teorie /pelom 20./30. let 20 st./ americk kola (Smythe, Schiller) evropsk kola (Golding, Murdock) birminghamsk kola (Hogart, Hall, Morley) francouzsk teorie (Baudrillard,Foucault, Derrida, Deleuze,

Guattari) frankfurtsk kola (Adorno,Horkheimer, Benjamin, Marcuse) -neo/marxismus -- klas. politick ek -neo/marxismus - smiotika - sociologie -nmeck klas. filosofie -neo/marxismus -marxismus -psychoanalza(Lacan) -klasick psychoanalza - lingvistika/smiologie -(Freud) - Max Weber

A/ KULTURLN PSTUP Kulturln pstup se zamuje na analzu medilnch sdlen, respektive pokou se ukzat jak se mdia stvaj soust dialektickho procesu tvorby shody - konsenzu. Stuart Hall klov pedstavitel kulturlnch studi vid dv zkladn otzky urujc jejich smovn: 1/ Jak funguje ideologie/hegemonie, respektive prostednictvm jakch mechanismu se realizuje 2/ V jakm vztahu jsou ideologie/hegemonie k dalm praxm v rmci socilnch formac 3/ Jak podl maj na ideologick/hegemonn reprodukci masov mdia Kulturln pstup vychz z pedpokladu, e jsou to mdia, kter ovlivuj podobu spolenosti. B/ KRITICK POLITICK EKONOMIE MDI

Politick ekonomie odmt mediln determinismus. Pstup politick ekonomie tak charakterizuje pedpoklad, e formy komunikace a kulturnch projev jsou determinovny strukturou socilnch vztah. Na rozdl od kulturlnho pstupu vychz kritick politick ekonomie mdi z pedpokladu primrnho vlivu spolenosti na mdia. Politick ekonomie mdi tak jednak: 1/ reflektuje ekonomick praxe pozdnho kapitalismu a jejich vliv na spolenost resp. na mdia. 2/ souasn se zamuje na mdia jako sousti tchto ekonomickch prax. Toto zalenn m dv zkladnmi podoby: a/ mdia funguj jako prmysl produkujc kulturn zbo b/ mdia poskytuj sluby pro hlavn mocensk bloky tm, e prodvaj informace publikm a inzerentm C/ (POST) STRUKTURALISTICK PSTUP

A/ Star strukturalistick proud se zabv tm jak diskurzy produkuj vznamy v rmci medilnch text. K odhalen mechanismu ideologickho vlivu pouvaj smiotickou analzu. B/ Mlad perspektiva se sousteuje na proces produkce vznam, kter je soust samotnho aktu interpretace text a formovn subjektu tene. Tento druh pstup se tak sousteuje vce na roli ideologie pi produkci rodovch subjektivit. Zde hraje klovou roli Althuserovo pojet ideologie a Lacanovo pojet nevdom atd. Zhruba od osmdestch minulho stolet zaznamenala tato perspektiva renesanci v souvislosti s nstupem tzv. textuln kritiky, kter zce souvis s autory reprezentujcmi poststrukturalismus a postmodernismus. Mezi jinmi Barthes, Foucault, Derrida, Lyotard. KRITICK TEORIE V UM SMYSLU V um pojet pracuje s kategori kritick teorie FRANKFURTSK KOLA SOCILNVDN, kter se soustedila na analzu socilnch a filozofickch problm modern spolenosti. Frankfurtt teoretici se soustedili i na roli tzv. kulturnho

prmyslu, respektive na analzu ideologicko mocensk role masov kultury. Vychzej zde pedevm ze t zdroj: A/ Nmeck klasick filosofie B/ sociologie Maxe Webere C/ Klasick psychoanalza Pro Frankfurtskou kolu je ovem urujc odmtnut nkterch idej, kter tvoili centrln body zpadnho marxismu . Napklad Marxovo pesvden o nevyhnutelnosti politizace proletaritu, kter mus nutn vst k revoluci i odmtnut neproblematickho pijmn osvcenskho idelu racionality jako kle k socilnm procesm. Ad II. vymezen pojm: masov kultura, vs. populrn kultura Pojem masov kultura konotuje jednak : a/ kulturu mas i vtiny populace dan doby b/ kulturu masov produkovanou industrilnmi technikami A/ Nelze tedy jednoznan ztotoovat masovou

kulturu jen s produkc masovch mdi. Shakespearova dramata jsou inscenovna, filmovna, titna v nespoetnch kopich. Znamen to, e jde o pklady masov kultury? Ji spojen asto tak kontradiknch pojm jako jsou masa a kultura stuje definici. B/ Druhm spornm momentem pi definovn masov kultury je existence tzv. masovho lovka, kter se podle teoretik masov kultury objevuje ji koncem 18. stolet v souvislosti s temi klovmi procesy demokratizace, urbanizace a industrializace (produktem tchto proces je nap. masov edukace a pstup nejpokleslejm druhm produkce) je defacto vznik masovch kulturnch produkt umonila. Vedle industrializace a populan exploze, kter

vyvolala v 19. st. rst mst je zde jet jeden pojem, kter vysvtluje zrozen masov kultury: jde o ostr oddlen sfr produkce a konzumace po roce 1870. Masy modern konzumn spolenosti tvo lid na dovolen, po prci, shromdn na stadionech, na koncertech, na cestch. Masov lovk, je tak nap. podle teoretik frankfurtsk koly toliko reflex filmov produkce a reklamy. Potvrzen jeho existence je vak v realit vce mn zpochybovno.

Obhjci masov kulturn produkce odmtaj, e by napklad mediln produkce byla schopna uniformizovat populaci a upozoruj na neustl vznik novch a zcela odlinch i dokonce kontradiknch kulturnch vznam, kter se vymykaj uniformnm produktm masovch mdi. Raymond Williams v tto souvislosti k, e zde nejsou masy, ale pouze zpsoby nahlen druhch jako masy. Rozhodujc je jak si definujeme KOHO budeme oznaovat jako masovho lovka. Za touto definic je pedevm strach z ohroen vlunho postaven elity. Nejir definice masov kultury k, e: A/ Je to ve co lenov industriln spolenosti sdlej s vtinou jejch len. Cokoliv co nen vtinov pouvno je chpno jako znak minority i sub kultury. B/ Jde o soubor norem chovn, kter jsou pijmny velmi irokm (majoritnm) publikem C/ Jde o sdlovn podobnch obsah malm potem vysla velkmu potu pjemc. KRITIKA MASOV KULTURY A ZDROJE A ARGUMENTY Termn masov kultura ve sv modern podob se zrodil v diskusi o

masovch hnutch a efektech propagandy, filmu a rozhlasu ped II. svtovou vlkou. Studie o dopadu propagandy zaaly vznikat ji po prvn svtov vlce zhruba v dob, kdy zan rst vznam psychoanalzy. Klov termny - masov umn, masov zbava, masov komunikace se objevuj ve 30. letech. Teorie masov kultury tak tm kopruje proces narstajcho vlivu totalitrnch stran v Itlii, Nmecku a Sovtskm svazu. Zrozen masov kultury m ovem sv koeny v dob rodc se industrializace a vytven demokratickch systm. Kritick teorie masov kultury se pak rod jako reakce na slabost a nekonzistentnost liberalismu 19. st. a z pedstavy o neschopnosti dlnickch vrstev pijmout postupn enkulturaci. Termn masov kultura prochz vemi klovmi ideologickmi systmy - konzervativismem, liberalismem, radikalismem, faismem, socialismem, marxismem, kter jej uvaj rznm zpsobem. A u se jedn o konzervativn nebo levicov pstupy vdy je tento koncept uvn jako fackovac pank, fenomn kter poruuje klov lnky vry tchto ideologickch vrounch systm.

1/Konzervativci jej obviuj z destrukce tradinch hodnot a naruen du. Odmtaj jej egalitstv produkovan televiz, tiskem, ale i masovm kolstvm. 2/Levicov kritici pak upozoruj na to, e se podl na zotroovn a manipulaci oban, kte jsou tak podrobovn vli ekonomickch a politickch elit. Levice tak kritizuje masovou kulturu proto, e zbavuje proletarit jeho revolunho cle. 3/ Stranou nezstvaj ani liberln teoretikov, kte sice volaj po co rozen pstupu k informacm, ale zrove velmi asto vin masovou kulturu z podpory faistickch respektive totalitrnch reim. Ve vech ppadech je kritizovna jak rove kulturn produkce, tak i politick postoje mas, kter jsou k dispozici manipulaci mocenskou elitou. Odtud pak pochz strach a prvn kritiky rodcho se odborovho hnut, socialistickch a sociln demokratickch stran v dlech Le Bona, Tocquevilla, J.S.Milla.

HLAVN BODY KRITIKY 1/masov kultura poskytuje levn a snadn poten, proitky pro masov publikum, kter vzhledem v k destrukci premodernch vztah, malch komunit zpsoben pekotnou industrializac a urbanizac m povahu zstupnch uspokojen 2/ masovou kulturu nem smysl zkoumat jako autentick literrn i kulturn produkt, ale spe jako odraz stavu masov mysli, a proto je teba zamit se na psychologii masovho publika. 3/ masov kultura nabz publiku takov fantazie, kter produkuj nov poteby. Tuto ideu pejmaj tzv. kulturln studia. Masa je v dsledku hyperprodukce tchto poteb a jejich uspokojovn nejpadkovj formou

humanity. Modern kritici jsou ti, kte se stylizuj do role monch spasitel 4/ efektivita poten, kter poskytuje masov kultura se opr o specifick nry - romance, melodrama, detektivka. Tyto nry charakterizuje omezen racionln distance od produkt masov kultury. Tyto levn a snadn proitky pak brn kritickmu mylen a spout spe stdn instinkt a posiluj politickou konformitu a pasivitu. 5/ kritika erotizace masov kultury, se kterou souvis i rostouc draz na vizualizaci. 6/ industriln formy produkce masov kultury se podlej na jej vrazn neosobnosti 7/ Standardizace a homogenizace vkusu DWIGHT MACDONALD - TI KULTURN ROVN Pro kritickou teorii masov kultury je charakteristick hodnotc, normativn snaha diferencovat i spe jasn

oznait, oddlit dobr od patnho. Odtud se rod teorie kulturnch rovin: a/high brow b/ middle brow c/ low brow Pvodnm clem tto klasifikace bylo vymezit rozdl mezi masovou, lidovou a vysokou kulturou a nsledn se pokusit o zchranu i dokonce o rozvinut vych kulturnch forem. Masov mdia jsou v tto diskusi lena jako nstroj deformace kulturnch forem Jinou populrn normativn trojici vytvoil americk literrn kritik DWIGHT MACDONALD, kter se zabval otzkou, jak mdia ovlivuj umn, lidovou kulturu a samozejm estetick schopnosti publika. V teorich masov spolenosti zstv po Macdonaldovi zmnka pedevm v souvislosti s jeho pojetm t rovin modern kultury

a/ MASCULT, b/ MIDCULT c/ VYSOK KULTURA. Klovm Macdonaldovm tmatem (Against the American Grain 1962) je vliv masov kultury na kulturu vysokou. Jeho pesimismus je dn pesvdenm, e vysok kultura nen ohroena pedevm kulturou masovou, ale kulturnm hybridem, kter nazv MIDCULT. A/ VYSOKOU KULTURU Macdonald nedefinuje v rmci pesn specifikovanho knonu. Domnv se, e velk st skuten kvalitnch vc nebyla ani rozpoznna i byla rychle zapomenuta. Pesto chpe vysokou kulturu jako vyjden pocit, viz, vkusu, idej, kter jsou nm

charakteristick, individuln a nut publikum reagovat na n stejn individuln. Vysok kultura umouje estetick zitek a katarzi. B/ Macdonald oznauje masovou kulturu jako MASCULT, jeliko j nepslu vznam kultura a spojuje jej vznik s industriln revoluc a vznikem polovzdlan amorfn stedn tdy. Masov kultura je podle nho specifickou transformac lidov kultury, kterou ovem vytsuje z jejch pozic. Lidov kultura pichz zdola zatmco masov je produkovna velkmi stvoiteli - tedy pichz ze shora. Tito tvrci jsou ovem spe techniky, kte jsou najmni skutenmi vlastnky masovch produkt. V maskultu se vechno stv zbom. Nen to umn, ale anti-umn. MASCULT nenabz ani emocionln katarzi ani estetickou zkuenost-zitek. Clem tto uniformn produkce nen ani tak propagovan zbava, ale spe odveden pozornosti. To samo osob me bt stimulujc nebo narkotizujc, ale pedevm mus bt pijateln

pro vtinov publikum. Mascult pedkld jen tozra, kli, floskule produkovan na pse. Nic nevyaduje nic nedv. Je to zbo produkovan technicky. Pi jeho produkci se uplatuj nsledujc polarity: 1/ individuln - masov psych, 2/ estetick zkuenost, zitek - odpoutn pozornosti, rozptlen, 3/ nron - nenron obsah, 4/ individuln - industriln md produkce. MIDCULT vyuv nejzhoubnj atributy masscultu a zrove manifestuje standardy vysokho umn. Je tepid ooze (bltko). Midkult parazituje na obou zdrojch (vysos k. a maskult) a hroz, e je pohlt. Midcult m esenciln kvality maskultu, kter ovem kamufluje atributy vysokho

umn. Midkult uv avantgardnch postup, modernho idiomu, ale tak, e je banalizuje. Midkult je simulace reality, kter vypad jako skutenost a tak je tak pijmna publikem. MacDonald uv metaforu gerilov vlky, kdy hovo o vztahu mezi Midkultem a vysokm umnm. Midcult oddluje vysokou kulturu od masov. MacDonald ilustruje (v Against American grain) midcult na romnu Staec a moe:Ve srovnn s mladm Hemingwayem se u pozdnho: 1/ vce mluv ne dje 2/ projevuje se tendence k obecnosti (postavy postrdaj specifick rysy a stoj jako hodnoty samy) 3/ dochz zde k tzv. constant editorializing tedy vkldn reklamy na vrobek do vrobku samotnho (Jsem podivn staec) 4/ edn a opakovn znmch symbol, ukotvench ji v literrn tradici, kter vede u tene k nadenmu zjitn - to je umn 5/ podmnky lidskho ivota jsou zachyceny tak obecn, e se hod ke vemu a tud se dotkaj vech

6/ vypjuje si postavy od avantgardy a adaptuje je tak, aby byly pouiteln pro a srozumiteln vem 7/ pouv znm postupy 8/ kalkuluje inek (emocionln) 9/ tv se jako velk umn 10/ sna se umrtvit tene, kter se nem ptt dle ZPRAVODAJSTV JAKO MIDCULT? Zkladn otzky tkajc se tmatu produkce a diseminace masov kultury lze formulovat nsledovn: 1/ jak zabrnit nebezpe, na kter upozoruje nap. Ortega - tj. vnucen hodnot ni kultury, kultue vy, i pesnji rozputn vy kultury v kultue ni. Nebo jinak eeno - nen kad kultura nutn odsouzena k rozkladu v okamiku, kdy zane pronikat mezi masy?

2/ jak it vysokou kulturu a pitom se vyhnout se elitismu hornch td, jak zakomponovat do tohoto procesu demokratick pstup? MASOV KULTURA A MASOV SPOLENOST Mezi jednotlivmi koncepcemi meme rozliit est zkladnch pstup: 1/ MASOVOU SPOLENOST JAKO NEDIFERENCOVAN TLESO , kter nem dnou organizaci, tradice, zvyky, pravidla, rituly, dnou statusovou strukturu, dnho vdce. Masov mdia podvaj tomuto uskupen standardizovan, homogenizujc materil. Bt lenem takovho publika znamen bt odcizen od sama sebe (H. Blumer). 2/ MASOV SPOLENOST JAKO SOUD NEKOMPETENTNCH . Teorie, kter chpe jako nejpznanj znak masov spolenosti jej nekompetentnost Podle Ortegy y Gasseta se s nstupem industrializace a

demografick revoluce 18 a 19. st . objevuje lovk babar, jeho klovmi znaky jsou nihilistick pomr k morlce, extrmn hedonismus pipomnajc dt a zk prakticismus vyluujc hlub teoretick zjem . 3/MASOV SPOLENOST JAKO MECHANIZOVAN TLESO. Kritika se sousteuje na masivn zsahy do strukturace vnitnho svta. Jedinec se v tto optice stv soust dehumanizovanho, mechanickho spoleenskho soustroj. Jedinen emon prosted tradin spolenosti je nahrazeno dvkovanou emocionalitou spolenosti masov. Jedinci na sebe navlkaj sveovu masku symbolizujc individuln zmizen lovka do jeho technick funkce. 4/MASOV SPOLENOST JAKO PRODUKT EXTRMN BYROKRATIZACE. V tto situaci je jedinec chpn jako vc, kter je manipulovna sttnm apartem a pestv bt subjektem rozhodujcm o svm ivot. Klovm kritriem je efektivita ne lidsk uspokojen. Funkn, instrumentln racionalita vytsnila substanciln racionalitu, kter je aplikac rozumu na lidsk problmy. Toto extrmn podzen se rozumu znamen, e se jedinci zanaj chovat

iracionln (Frankfurtsk kola.) 5/ MASOV SPOLENOST JAKO PROSTOR VZNIKU LZY. Narstajc uniformita masov spolenosti se podl na ztrt integrace a posiluje odcizen. V jasn stratifikovan spolenosti jsou iracionln emoce utlumeny. Se strnm tchto hranic jsou masy nchyln bti manipulovny silnm vdcem. Lza je oproti lidu politicky indiferentn nepat politickm stranm, odborm. Stoj mimo spolenost. Jej revolta je pak protestem proti ztracenmu socilnmu statu a ztracenm socilnm loklnm a komunitnm vztahm. Lza v masov spolenosti charakterizuje esenciln bezdomovectv. Pojem masov kultura m svou verzi v antickm spojen panem et circenses (chlb a hry), kter poprv uv msk autor Juvenalus v souvislosti se Sejnovm pokusem svrhnout Tiberia. Juvenalus komentuje tuto situaci jako stav, kdy oban opustili politickou odpovdnost a vnovali svou pozornost vce hmotnm statkm a zvodm speen v arn.

Kritick teorie masov kultury tak ji od svho potku reflektuj stav ohroen i procesu socilnho padku a nezjmu o politick udlosti v dsledku preference materilnch obsah zajiujcch sociln jistoty. Tyto koncepce spojuje nkolik spolench znak: 1/ prvn spolenou charakteristickou i motivem konstrukce kritickch teorii je snaha ochrnit civilizaci. Nejsilnj variantou tohoto pstupu je oputn i nenaplnn osvcenskho idelu demokracie postaven na vzdlan, vzjemn rovn veejnosti, ale naopak zrozen faistickch i komunistickch tyrani (Frankfurtsk kola, Ortega). 2/ druhm spolenm pedpokladem je existence superiornho typu kultury, kter slou jako referenn rmec pro vlastn kritickou analzu. Obvykle bv tento typ definovn v termnech njakho historickho modelu Osvcenstv, Renesance, Stedovk, Periklovy Athny atd. 3/ Tet spolen rys se dotk pedstavy, e souasnost je

opakovnm i znovuzrozenm minulosti v jej katastrofick variant, jako by lo jen o dal z cykl, kter vdy kon zhroucenm msk e Koncept masov kultury se ve vtin vdeckch i urnalistickch analz objevuje v souvislosti s katastrofickmi a i eschatologickmi vizemi. U. Eco uv metaforu titel a skeptik, kter podle nho charakterizuje od antiky intelektuln dialog zpadn kultury i idovsko kesansk kultury. V nejobecnjjm pojet jde o neustl stet vize apokalypsy s pedstavou permanentnho pokroku. Na jedn stran jsou moralizujc, skeptit apokalyptikov proti nim stoj

entuziastit obhjci pesvden o neukoniteln schopnosti lid zdokonalovat n kadodenn ivot. V souasnosti se manifestuje tento konflikt ve stetu ekologickch skeptik a technologickch optimist. Pojem masov kulturu hraje prv v tto ekologick skepsi vznamnou roli neb slou jako jeden z motiv vysvtlujc ekologickou krizi. Nejintenzivnj stet skeptik a titel probhal mezi 30-50 roky. Salvator Giners k, e to co spojuje mylen pozdnho ma a modern masovou spolenost je pesvden, e dav mus bt nasycen levnou stravou a zbavou, aby byl zachovn klid a loyalita davu k politick moci. KRITIKA MASOV KULTURY JAKO PERMANENTN MECHANISMUS ODKOUZLEN/ZAKOUZLEN APOKLYPSY V nejhlub rovin se argumentace proti masov kultue to okolo jednoduch teze: Luxus a bohatstv likviduj e. Co jinmi slovy znamen, e rozvoj civilizace vede paradoxn k jejmu

zniku. Tento paradox tvo centrln tma souasnho uvaovn o masov kultue (Freud). Implicitn je v nm ji zmiovan idea o cyklickm opakovn krize - idea vnho nvratu. Pkladem takovho uvaovn je prce americkho historika Maxe Lernera (America as a Civilization 1954) navezl v tto souvislosti jist paralely mezi obdobm ped pdem ma a modern Americkou zkuenost:

1/ reklamy na veejnch budovch, 2/rozkvt gladitorskho umn s rostouc pasivitou jeho divk, kte jsou pouze emocionlnmi participanty 3/ nrst nsil v rmci cel kultury, projevy znecitlivn v kadodennm ivot 4/ vykoenn, ztrta pocitu jistoty v kadodennm ivot 5/rozpad zemdlskho zpsobu ivota 6/oslaben vazby k mstu ivota, koncentrace lid v megapolis 7/rozpad tradinch rodinnch a sexulnch vztah 8/ rostouc zjem o zkoumn rznch forem deviantnho chovn,

9/ zvyovn luxusu zpsobu trven ivota. Faktem zstv, e pes mnoh podobnosti s mskou situac nelze nalzt ekvivalent pro masov mdia, ani pro systm masovho veejnho vzdlvn. MASOV VS. POPULRN KULTURA (UMN) Masov umn do sebe zakomponovalo vech pt nsledujcch kulturnch kategori. Pivlastnilo si dokonce i ideologii romantickho individualismu, kter vyuv k vytven udrovn existence systmu hvzd. V 70. a 80. letech bylo masov umn reorganizovno multinrodnmi spolenostmi za vyuit elektronickch technologi.. Jej expanzivita pohltila ostatn typy umn. 1/ vysok umn 2/ modern umn 3/ avantgardn umn 4/ lidov umn

5/ masov umn 6/ populrn umn Vysok umn (High Art) - nejplnj vyjden nala idea tohoto typu v rmci renesann dvorsk spolenosti. Akoliv jsou jej koeny v crkevnch a dvorskch kruzch byl tento typ umn rozen v rostoucch evropskch mstech, kde se podlel na procesu poslen historick a politick resp. nrodn identity, a zrove posiloval autoritu aristokracie. Od 19 st. s postupujc industrializac a roziovnm demokracie byla toto pojet vysokho umn vyuvno v rmci ideologie vzdlvn. V druh polovin 20. st. prochz toto pojet velkou transformac. V 60-80. letech se vysok umn vrazn rozilo, otevelo enm a barevnm autorm a bylo schopno vstebat i Hollywoodskou kinematografii. Vysok umn je pedevm literrn fenomn, postaven na autorit psanho slova. Nese v sob jak klasick, tak romantick aspekt - tj.: A/soubnou potebu ovldnout tradici B/a rozvoj svobodnho a autonomnho individua. Je charakterizovan kontradiknm postojem ke kultue optimistick vize v. zachycen tragickch podmnek lidsk existence. Charakterizuje ji fundamentln idealismus a nenvist vi vulgrnmu psoben trhu.

Zajmav je ovem skutenost, e ideologie vysokho umn m nejednoznan vztah k modern ekonomice. V jistm smyslu sice pat k vldnoucmu du, ale zrove si sna udret distanci a nebt zcela ztotonna s kapitalismem i buroasn ideologi. D se ci, e dr prapor disidence pro odcizen intelektuly i je zchytnm bodem pro leny vnitn rozdlen stedn tdy. Modern umn - se zrodilo mimo vysok umn, ale je oste kritick vi nkterm jeho hodnotm. Rod se koncem 19. st z orientalismu a umn pro umn.. Je vdy orientovno na kultivaci autonomn sociln role. Politicky byly modernist v opozici vi kad sociln organizaci - a industrilnmu kapitalismu, tak i sttnmu socialismu. Charakterizuje jej a agresivn individualismus, pohrdn buroasi a obas nostalgie po pre industriln spolenosti . (Joyce

Odyseuss). Typickmi produkty jsou experimentln monte, mix urbnn masov kultury s fragmenty klasick literatury. Vliv, Nietzche, Marxe, Freuda. Avantgardn umn - bv asto ztotoovn s modernou. Je zda vak patrn rozdl pedevm v rovin politick angaovanosti, je je pro n charakteristick. Uv t technologii jako zbra proti vysokmu umn. Oproti modernistick kritice industriln spolenosti, avantgarda vt stroje a oslavuje jejich utopick monosti (diskuse mezi Adornem a Benjaminem). K typickm technikm patilo automatick psan. Reprezentanti - Marcel Duchamp, Berlinsk Dada, francouzsk surrealismus, italsk futurismus Dziga Vertov, Brecht a Piscator. I Warholl - podobn strategie pouit mechanick reprodukce k zpochybnn epistemologie muze a galeri.

Lidov umn - tvo binrn opozici k vysokmu umn. Pat k zemdlskm preindustrilnm asm. Ke klovm tmatm kulturn teorie prvn poloviny tohoto stolet pat ltost nad destrukc lidovho umn modernizac. Masov umn - pouze tento typ nem evropsk koeny. Je jednou z charakteristik procesu amerikanizace zpadn kultury. Masov umn, masov kultura se rod tsn ped II a po II vlce. Masov kultura se rod ve Fordov vertikln organizovan tovrn, na psu regularizovanch a standardizovanch produkt pro co mon nejir poet socilnch vrstev. Produkce je tak racionalizovan svm producenty tj. jde spe o zbavu, ne o umn. Ze sv vlastn podstaty devalvuje originalitu a individualitu - klov pojmy vysok kultury.

Populrn umn - tato kategorie je vce i mn asociovna s existenc proletskho publika. Jde o svt sportu, cirkusu, rannho jazzu, rockendrollu, music hall apod. Definice je velice obtn. Od svta lidovho umn oddluje populrn umn systm hvzd, profesionalizace produkce . Populrn umn transformuje lidovou komunitu do mstskho publika. Jde o kulturu konzumace i produkce. A/ Dal kategorizac lze rozliit umleck pstupy, kter, kte vyaduj dle P. Bourdieu vysok kulturn kapitl - prvn ti typy. Druh ti typy pat obecn populaci. B/ Kad z uvedench kategori m jak svou levicovou, tak i pravicovou variantu. Adorno a T.S Elliot jsou proponenty moderny, ale byli zcela politicky protikladn orientovan. C/ I kdy kad umleck objekt je determinovn ideologi

specifick kultury, obvykle vak obsahuje materil inspirovan rznmi zdroji. Kad umleck text obsahuje mix element, kter mohou bt uity tak, aby oslovily rzn typy publika. Pkladem je pse Moritt - zkomponovan Brechtem a K. Weilem 1928 pro Tgroovou operu. Pse je inspirovna pedvlenm modernismem a avantgardou a ovlivnna Wiemarskm kabaretem.

-V roce 1933 adaptovna na Brodway Cochranem a Kinskim jako Tpencov opera. -V roce 1952 Marc Blitzstein pekld pse jako Mack the knife a byla prezentovna tm jako kultovn pse v Newyorsk Greenwich village. - V roce 1954 byla pse nahrna Lottou Lenya a vstupuje populrn kultury. - V roce 1957 ji adaptoval L. Armstrong jako pedstavitel populrn lidov hudby a vstoupil se svou scatovou verzi do masov kultury. - 1959 Bobby Derain natoil swingovou verzi - nejprodvanj nahrvku devti po sob jdoucch tdn. - Koncem osmdestch byla pak Derainova verze se zmnnch nzvem Mac the Night pouita pro hlavn reklamn kampa na Mc Donaldovy hamburgry.

Kulturn vznam je vdy nestabiln. Pvodn Brechtv a Weilv text byl sloen z modernistickch, avantgardnch a populrnch ingredienc, a proto byl dobe pivlastniteln pro rzn typy umlc. Souasn jde o dkaz, e vznam textu neme bt redukovn pouze na jeho modus recepce. III. POPULRN KULTURA S pchodem toho, co nazvme postmodern situace se nejen vytrc oznaen masov kultura vytsovan pojmem kultura populrn, ale pedevm mn se optika, hodnocen. Postmoderna nepipisuje populrn kultue dn urujc smysl i cl. Nepedpokld se jednodue vysvtliteln vztah mezi publikem a produkty populrn kultury. Zcela miz hierarchie nr i vkusu. Draz je na pluralitu forem a nr. Populrn kultura se zde jev jako barvit, extravagantn, parodick, schopnou sebe ironie, neideologick, individualizovan. Od potku osmdestch let se tak objevuj stle astj pokusy vraznji oddlit populrn kulturu od pojmu masov kultura a svm zpsobem ji tak rehabilitovat. Pkladem je prce Johna Fiska

Understanding Popular Culture, kter odmt, aby byla populrn kultura zamovna s pojmem masov kultura. Kritizuje proponenty teorie masov kultury za to, e v, v mechanismus, v rmci kterho je kulturn zbo produkovan prmyslem vnucovno publiku tak, e se smazvaj sociln diference jednotlivc a vznik tak unifikovan kultura pro odcizen a pasivn masov publikum. Populrn kultura: 1/ na jedn stran je industrializovan (jej zbo vytv a distribuuje prmysl, kter sleduje pouze vlastn ekonomick zjmy a kter je motivovn ziskem), 2/ na druh stran nle lidem. Cel ada film,

nahrvek a jinch vrobk, kter se rozhodnutm lid staly nkladnmi nespchy. Zjmy lid nejsou toton se zjmy prmyslu . Pokud m zbo tvoit soust populrn kultury, mus odret zjmy lid. Populrn kulturu nememe popsat jako proces konzumace, ale jako kulturu, tj. aktivn proces vytven a obhu vznam a poten v rmci spoleenskho systmu; Sebevce industrializovan kultura neme bt adekvtn vyjdena koup a prodejem.

Kultura je ivm, aktivnm procesem, a proto se me vyvjet pouze zevnit, neme bt nastolena vnjku nebo seshora. Obavy teoretik masov kultury se v praxi nenaplnily, protoe termn masov kultura je kontradikc, kter neme existovat. Populrn kultura nen vyrbna kulturnm prmyslem, ale je vytvena lidmi. Odvtv kulturnho prmyslu mohou pouze vyrbt texty a kulturn zdroje pro rzn lidsk struktury, kter

je pak v neustlm procesu tvorby sv populrn kultury pouij nebo zamtnou. Homogenn, extern produkovan kultura neme bt prodvna masm jako vrobek, protoe kultura se takovm zpsobem nevytv. Nutnost eit kadodenn problmy v rmci komplexn, vysoce rozvinut sociln struktury a vede k vytven nomadickch subjektivit. Nomadick subjektivity se v tto sti pohybuj a peskupuj sv sociln vazby, a tak vytvej rzn struktury lid podle danho okamiku. K peskupenm dochz na pozad struktury mocenskch vztah, nebo sociln vazby nezahrnuj jen aspekt s km, ale tak proti komu. Je mon dokonce tvrdit, e aspekt odporu nebo rozdlnosti je zvanjm ne aspekt podobnosti (tdn identity); Rzn lidsk struktury se nechovaj jako potlaovan subjekty, ale jako aktivn initel pohybuj se nap socilnmi kategoriemi a bez nadmrn nmahy jsou schopn stdav nebo simultnn zaujmat rozporupln postaven. ILUSTRACE MOCI BEZMOCNCH JAKO PIKLAD

POPULRNKULTURN OPTIKY Mlad pvodn obyvatel Austrlie, kte ij ve mstech, sympatizuj s Indiny pi sledovn starch westernovch film v sobotnm rannm vysln povzbuzuj je pi pepadvn nkladnho vlaku nebo usedlosti, pi zabjen bloskch mu a unen bloskch en; a ztotouj se tak reprezentanty americkho kulturnho imperialismu Opomjej bloskou koloniln ideologii westernovch film, aby z nich mohli uinit vlastn populrn kulturu a nalezli v n vlastn vznamy a poten. Tak poten z spchu Indin ve westernovm filmu je zsti dno jejich nevyhnutelnou porkou v zvru filmu. Populrn kultura mus odpovdat pedevm

momentlnmu socilnmu stavu lid. Text, kter se m stt populrn kulturou, tedy mus obsahovat sly dominance i monost vyjdit se proti nim, elit jim nebo vyhnout se jim z podzen ale ne zcela moci zbaven pozice. Populrn kultura je vytvena lidmi 1/ na rozhran vrobk kulturnho prmyslu a kadodennho ivota; 2/ je vytvena lidmi, nen jim vnucena, pochz zevnit, zdola, ne shora; 3/ populrn kultura je umnm vyut toho, co nm poskytuje systm. Jestlie systm poskytuje pouze zbo (a kulturn, nebo materiln), neznamen to, e konzumace zbo mus bt popsna jako proces, kter komodifikuje lidi do homogenn masy vydan na milost a

nemilost pnm prmyslu. Lid toti asto subvertuj systm, a to jak na mikro, tak i na makro rovin moc bezmocnch i taktiky slabch standardn naruuj pvodn strukturu nejen dnovch kalhot.

Recently Viewed Presentations

  • The SuperB Detector Confronts New Physics

    The SuperB Detector Confronts New Physics

    Project Outlook David Hitlin SuperB Workshop LNF December 4, 2009
  • Surds and Expanding Brackets - Mr Barton Maths

    Surds and Expanding Brackets - Mr Barton Maths

    The ??h term of a sequence is given by: ??= 151+52?− 151−52?. Work out the terms for the values of ? shown.
  • Unit 6  Chemical Bonds SPS1b. Compare and contrast

    Unit 6 Chemical Bonds SPS1b. Compare and contrast

    Use IUPAC nomenclature for transition between chemical names and chemical formulas. ACTIVATOR:Answer the 2 (red)questions in your notes. Jigsaw puzzles can have hundreds or thousands of pieces. To complete the puzzle, you need to infer how each piece fits together....
  • Adsorption and Release of Surfactant into and from ...

    Adsorption and Release of Surfactant into and from ...

    Swelling beyond CAC due to particle flocculation. Electrophoretic mobility decreases with added DOSS . ... Colloid and Interfacial Science and Engineering Lab at Arizona State University. Research Funding: Gulf of Mexico Research Initiative (GoMRI) Fulton Undergraduate Research Initiative (FURI)
  • Unlocking the Gates to Health: Peer Health Mentor

    Unlocking the Gates to Health: Peer Health Mentor

    Martin RE, Murphy K, Chan R, Ramsden VR, Granger-Brown A, Macaulay AC, Kahlon R, Ogilvie G, Hislop TG. Primary health care: applying the principles within a community-based participatory health research project that began in a Canadian women's prison.
  • O H T E M S E R

    O H T E M S E R

    Extreme Programming Project Scrum (agile) Methodology Kanban (agile) Methodology Rational Unified process Rational unified process Joint application design Enterprise system planning Stages of the SDLC PowerPoint Presentation Phases of the Systems Development Life Cycle Systems Development Life Cycle Systems Development...
  • Netflik AMOW / Cybercop - EUCPN

    Netflik AMOW / Cybercop - EUCPN

    Netflik AMOW / Cybercop Stop cyberbullying! Luppens Koen Local police AMOW - Belgium Start of the idea Increasing number of complaints local police Survey amongst 1350 Students (12-18yr) 95 % on social media 27 % witness 13 % victim 5...
  • Himalayan Glaciers Climate Change, Water Resources, and Water ...

    Himalayan Glaciers Climate Change, Water Resources, and Water ...

    1. Study Context. What happens in the Arctic—to ecosystems, people, and climate—has far-reaching implications for the entire planet. Climate change is happening faster in the Arctic than anywhere else on Earth, causing the loss of sea ice, thawing of permafrost,...